Útrapy, které zažívala rodina gen. Heliodora Píky
Syn Heliodora Píky Milan Píka za druhé světové války působil v RAF. Po válce pokračoval ve studiu právnické fakulty, byl kapitánem československé armády a chtěl působit jako vojenský profesionál. Po únoru 1948, když jeho otec, který byl zástupcem náčelníka generálního štábu, byl uvězněn, se v té samé chvíli ocitl v nemilosti i jeho syn.
Kvůli nespravedlivému stíhání otce Heliodora byl Milan Píka propuštěn z armády, byl zatčen a vězněn komunistickým režimem. Byl obviněn z toho, že se ve spolupráci s dalšími lidmi – mezi nimi generálem Raimundem Mrázkem – chtěl pokusit o únos svého otce z vězení, kdy už bylo zřejmé, že má být popraven. Ten únos dokonce organizoval sám Bedřich Reicin, ale nakonec se věc nezdařila.
Při soudu navrhoval Karel Vaš také Milanu Píkovi trest smrti. Ve stejném procesu byl odsouzen k doživotí generál Raimund Mrázek, řada dalších obviněných dostala různé tresty, jediný Milan Píka byl zcela překvapivě a výjimečně zproštěn viny. Údajně do té kauzy vstoupil sám Klement Gottwald, který měl říci: „Nebudeme věšet děti těch, které věšíme.“
Milan Píka odešel na Slovensko, kde začal úplně nový život, dobrovolně se přihlásil, že půjde pracovat do dolů, a po nějakém čase se stal řidičem. Až v době pražského jara mohl pokračovat ve studiu vysoké školy.