Každý koncert je bitva
Každá píseň je modlitba
Každé slovo je břitva
kterou si můžeš
ale nemusíš podříznout žílu
Chceš si být sám rájem?
Chceš být samurajem?
Chceš vzít nůžkama kámen?
Chceš být Sandmanem i Sandokanem?
Nejdřív vem písek
a umyj si dřez
ukliď svůj stůl
utřiď svůj vztek
a do sebe si vlez
před sebou totiž vesměs
ještě nikdo neutek
To všechno jsem si řek
už tolikrát
a znova se připek
na žhnoucí dno dne
jako špek
na sporák
Když je něco jasné
je to jasné hned
a když to jasné není
nebude to jasné nikdy
Takže musím začít znova
a musím začít teď
Krvaví beránci
po nebi klopýtají
těžko je někdo spočítá
Kdo s prsty na spáncích
před sebou smutek tají
má ráno ústa rozbitá
Rozhodčí ocelí udeřil o srdce: cink!
Tvá tvář je odřený boxerský ring
Vrásky jsou lana
pády namáhaná
Ústa jsou první
otevřená rána
Základní výzbroj už nebude jiná:
plátěná taška a v ní láhev vína
Taktika?
Do ticha před sebou do noci utíkat...
Být konzistentní
ale nezarůstat trávou
Být zásadový
ale pokoušet se nezkamenět
Jít pevně nohama na Zemi
ale kotvit hlavou
v oblacích
Nevzdávat naději
a raději se občas ztratit v rozparcích
než v neustálých rozpacích
Nebát se zhasnout
když se nedá svítit
Nebát se být troubou hlásnou
i poslednímu z lidí
Do rána vydržet mít sebe i svět rád
najít si dobrou, hodnou ženu...
Tolik si ještě řeknu rad
a stejně přes noc všechny zapomenu
Krvaví beránci
po nebi klopýtají
těžko je někdo spočítá
Kdo s prsty na spáncích
před sebou smutek tají
má ráno ústa rozbitá
Každý koncert je bitva
Každá píseň je modlitba
Každé slovo je břitva
kterou si můžu
ale nemusím podříznout žílu