Erik Vávra, 16letý cyklista má sen, chce se stát profesionálním cyklistou. Erik má v sobě velký potenciál, ale brzdí ho nedostatek financí. Za získané peníze se bude hradit vybavení, výživa, doprava a soustředění. Pomozte mu splnit si sen. Díky!
Autor: Marian Krejčí
Stará Ves nad Ondřejnicí, Česko
Všetko alebo nič. Projekt skončil 4.12.2017 v 13:52.
Jeden večer u grilování jsme vzpomínali na chvíle, které jsme zažili díky kolu. I když jsme nepokračovali a skončili, cyklistika nám hodně dala a také nás posílila. Napadlo nás, že podpoříme právě Erika.
Náš cíl je pomoct Erikovi, který si chce splnit svůj sen, stát se profesionálním cyklistou.
Jmenuji se Marian a společně s mým kamarádem Petrem jsme jezdili závodně na kole 5 let. Je to velmi tvrdý a finančně náročný sport. Postupem času jsme ztratili podporu rodičů, která je nezbytná. Tímto projektem chceme předejít tomu, co se stalo nám. Naše ambice jsme byli nuceni opustit kvůli nedostatku peněz. Společně s námi jezdil v týmu Erik Vávra, u kterého jsme pocítili, že má velký potenciál. Poráží starší kluky a dáva do tohoto sportu vše, avšak jeho rodiče nemají tolik finačních prostředků, takže Erik nemá zdaleka takové podmínky jako ostatní.
Peníze poslouží Erikovi na zimní a jarní soustředění, které je klíčové pro celou sezonu. Dále se za tyto peníze budou hradit zdravotní testy, aby jeho trénink byl efektivnější. V poslední řadě také dopravu na závody, výživu a cyklistické vybavení.
Ať má slovenská cyklistická hvězda Peter Sagan zachvíli konkurenci.
Něco k Erikovým výsledkům...
2. místo v etapě na Mezinárodním cyklistickém závodě Kluczbork, které ho se zúčastnili závodníci z 10 státu.
2. místo na Mistrovství ČR v závodě jednotlivců.
2.místo v Polském poháru v cyklokrosu.
2. místo v Českém poháru v cyklokrosu Louny.
Mistr Moravskoslezského kraje v závodě i časovce jednotlivců.
Tento rok má Erik reálnou naději, že bude reprezentovat Českou republiku na Světových pohárech v cyklokrosu .
Petr Pokorný – Je mi 19 let a studuji gymnázium ve Frenštátě pod Radhoštěm. Už od mala jsem měl rád sport. Na kolo jsem poprvé nasedl ve 4 letech. Od té doby jsem každý den sledoval závodníky Tour de France, jak šplhají na Pyrenejská stoupání a doufal, že jednou budu jako oni. Ve 13 letech jsem se rozhodl jít do toho ještě více naplno. Během šesti let jsem na kole třikrát pomyslně objel zeměkouli, zažil díky tomu množství neuvěřitelných zážitků, a hlavně jsem poznal spoustu skvělých lidí a nejlepšího kamaráda Mariana. I když jsem si Tour de France nakonec nezajel a žlutý trikot nezískal, cyklistika mě naučila nejen pracovitosti a morálky, ale také veliké pokory. Můj nový životní cíl je postavit se na vlastní nohy a začít podnikat.
Marian Krejčí – Je mi 19 let a studuji gymnázium v Ostravě-Hrabůvce. Od dětství jsem měl rád sport, stejně jako Petr. Moje cesta k cyklistice byla však o něco delší. V 8 letech jsem začal hrát rugby, které jsem hrál až do svých 15 let. Tento sport mě bavil a naplňoval, dokonce se mi podařilo stát se i vícemistrem České republiky. Po tomto úspěchu jsem bohužel s rugby musel skončit, protože vrstevníci byli mohutnější než já a hrozilo mi riziko zranění. Pak jsem poznal cyklistiku. Probudil se ve mně skrytý talent a během krátké doby jsem se dokázal prosadit i na kole. Štěstí mi opět nepřálo a s tímto sportem jsem musel opět skončit, tentokrát kvůli financím. Skloubit navíc brigádu a cyklistiku je velmi težké. V poslední době mě chytlo cestování. Nedávno jsem se vrátil ze Svatojakubské cesty, kde jsem zdolal chůzí 900km. Mým snem je cestovat a podnikat.
Oslovilo nás, že lidé pomáhají lidem. Možnost někoho podpořit je pro nás důležitá a velmi se nám líbí.
Komentáre