Vydejme se s knižním průvodcem po staré trase Hřebenové cesty. Autoři průvodce zmapovali a popsali další její část, tentokrát přes pohoří Smrčiny, Český les a Všerubskou vrchovinu v její historické stopě.
Autor: Radek Hrdlička + 1
Žatec, Ústecký kraj, Česko
Všetko alebo nič. Projekt skončil 14.4.2024 v 18:59.
Předkládaný průvodce po historické trase Hřebenové cesty vznikal v uplynulých dvou letech. Konečné podobě předcházelo mnoho hodin studia historických map, překládání historických průvodců a uskutečnění několika průzkumných výprav za účelem hledání zanikajících i zaniklých cest původní trasy.
Před 123 lety se zrodil nejambicióznější projekt německých turistických spolků Čech. Byla to v první polovině 20. století nejdelší značená turistická trasa v Evropě, dlouhá téměř 2000 km, nazývaná Hřebenová cesta (Kammweg). Její vyznačení modrým hřebenem na bílém poli probíhalo v letech 1902–1937 a její hlavní trasa vedla přes hřebeny nejvýznamnějších českých pohoří z Krnova do Vyššího Brodu. Tato trasa byla napojená na Durynskou hřebenovou stezku (Rennsteig) a s spolu s dalšími odbočkami k významným cílům dosáhla délky cca 2000 km, čímž se stala nejdelší turistickou trasou v Evropě. Cesta byla ve své době velmi oblíbená, ale z důvodů známých poválečných událostí bylo od udržování německého značení upuštěno a do dnešních dnů se trasa dochovala pouze na historických mapách. Dali jsme si za cíl vystopovat a popsat hlavní trasu této Hřebenové cesty. Provedli jsme několik průzkumných výprav a postupně celou trasu mapujeme a procházíme v její historické stopě. Výsledkem bude pět dílů průvodců, které povedou čtenáře doslova cestou necestou věrně po staré trase.
Průvodce bude vydán ve formátu B6, cca 120 stran a je rozdělen do devíti jednodenních etap tak, jak si ho prošli sami autoři knihy, ale vzhledem k uváděným zajímavostem v nedalekém okolí trasy, záleží na každém zvlášť, jak si trasy rozvrhne. Po trase je více možností ubytování, která průvodce zmiňuje jen obecně, čímž neztratí na aktuálnosti. V průvodci jsou také uvedeny různé přístřešky, útulny či autobusové zastávky, kde si může turista odpočinout, popř. se schovat před nepříznivým počasím. V některých se dá i nouzově přenocovat. Pokud vede historická trasa po značených cestách a cyklotrasách, je tato skutečnost v průvodci pro zjednodušenou orientaci vždy uvedena. U orientačně náročných úseků jsou vždy uvedeny alternativy pro případ, že by si turista na tyto úseky netroufl. Součástí průvodce jsou i podrobnější mapky částí tras, kde by teoreticky mohlo dojít k horší orientaci. Nechybí ani rejstřík zeměpisných názvů na trase a v okolí, kdy tučně jsou uvedena místa, kterými trasa přímo prochází.
Část textu průvodce:
Po dalších necelých 300 m přicházíme ke zpevněné široké cestě, po které vede i ŽTZ Hřebenovka. Cestu i ŽTZ přejdeme a vydáváme se šikmo vpravo odbočující úvozovou cestou, která se vzápětí (po 50 m) rozdvojuje. My použijeme cestu stáčející se vlevo. Po této cestě jdeme asi 350 m, až přicházíme na lesní křižovatku, kde jedna cesta odbočuje vpravo, jedna pokračuje přímo na sever a naše cesta odbočuje mírně vlevo, po které se vydáváme směrem na severozápad. Že jdeme dobře, poznáváme podle občasných dvojic bílých pruhů na stromech po levé straně cesty. Po 220 m je další rozcestí, kde z cesty po které jdeme, odbočuje cesta vpravo, ale také málo znatelná cesta mírně vlevo. Jsme na místě, odkud vedly dvě trasy Hřebenové cesty. Ještě než si jednu z tras vybereme, tak můžeme odbočit po cestě vpravo a objevit zbytky zaniklé samoty Fischerhof. Chceme-li jít po starší trase, tak se vydáváme prostřední cestou přímo a po 250 m přicházíme na rozlehlou louku. Chceme-li se vydat mladší trasou, odbočíme na méně znatelnou cestu vlevo a po chvilce vidíme u cesty krmelec se seníkem na kůlech (2023). Krmelec míjíme zprava a po 100 m přicházíme k ruinám bývalého hostince Elsterquelle, které leží na jižním cípu rozlehlé louky.
Radek Hrdlička
Cestovatel, tulák po zaniklých poutních cestách, milovník Krušných hor a Skandinávie, amatérský fotograf sakrálních památek.
Jan Bělohlávek
Cestovatel, turista, předseda žateckého odboru Klubu českých turistů, značkař, amatérský badatel historie turistického značení.
Na Hithitu jsme proto, aby se o našem projektu dozvědělo co nejvíce lidí.
A také abychom získali od Vás finanční pomoc. A to prostřednictvím odměn. Finanční prostředky použijeme na vydání průvodce. :-)
Komentáre