Předobjednejte si knihu Ukrajina v plamenech

Populista Volodymyr Zelenskyj v čele Ukrajiny, kterého tragédie na Východě přetvořila v lídra světového formátu, měl před ruskou totální válkou velké sny. Jedním z nich bylo potírání korupce.

Tento text je úryvkem z připravované knihy Ukrajina v plamenech.

Celý text na tomto linku

Proruský ukrajinský exprezident Viktor Janukovyč byl do Kyjeva dosazen Moskvou. Stála za nim také doněcká skupina oligarchů a mafie. Zradil je a přivlastnil si jejich majetky. Mezitím se stal z vlastizrádce miliardář.

Text na tomto linku

Slovenské volby jsou také o korupci a ruském vlivu. Co v této souvislosti hrozí Česku a jak Slováci ovlivní situaci na Ukrajině? Podívejte se na diskuzi autora české edice Ukrajina v plamenech Tomáše Lemešaniho s Grigorijem Mesežnikovem 

https://fb.watch/nc_QwS_o51/

Novinářské špíny, vředy, zkorumpování pisálkové. Ukrajinský prezident Leonid Kučma svého času šířil nenávist vůči novinářům podobně jako slovenský premiér Robert Fico. Také na Ukrajině to dopadlo tragicky – vraždami, na kterých se podílela státní moc.

Tento text je úryvkem z připravované knihy Ukrajina v plamenech. 

Prezident Richard Nixon prožil dlouhý a zajímavý život. Do amerických dějin však vstoupil především jako figurka v aféře Watergate, která ho nakonec donutila odstoupit. Prezident Leonid Kučma nerezignoval, ačkoli celé druhé období jeho prezidentství bylo zastíněno případem vraždy Georgije Gongadzeho.

Gongadze zmizel pozdě večer 16. září 2000. Poté, co připravil další číslo internetových novin Ukrajinska pravda, jejichž šéfredaktorkou byla Alena Prytula, se Gongadze vydal domů a cestou zmizel. Domů se již nevrátil. A nikdo ho už neviděl. Později vyšlo najevo, že novinář byl 17. září zabit. Jeho bezhlavé tělo bylo nalezeno 2. listopadu v Taraščanském lese asi 100 km od Kyjeva.

Georgij Gongadze se narodil 1. května 1969 v Tbilisi v rodině gruzínského disidenta a filmového režiséra Ruslana Gongadzeho a Ukrajinky Lesii Gongadzeové (Korčak). Ještě před rozpadem Sovětského svazu byl odveden do armády a sloužil v Afghánistánu. Po vzoru svého otce se Gongadze zapojil do opozičního hnutí a stal se vedoucím informačního centra Lidové fronty Gruzie. V roce 1989 se přestěhoval na Ukrajinu do rodného města své matky Lvova. Po otcově smrti se připojil k povstalecké armádě v Abcházii, natočil několik dokumentárních filmů o gruzínsko-abcházském konfliktu, byl vážně zraněn a brzy se vrátil na Ukrajinu. Po absolvování Fakulty cizích jazyků na Lvovské národní univerzitě se Gongadze stal hlavním režisérem tvůrčího sdružení Centrum Evropy a televizním moderátorem lvovské televize. V roce 2000 založil internetovou stránku Ukrajinska pravda, na níž ostře kritizoval režim Leonida Kučmy a zveřejňoval materiály o prezidentovi a jeho okolí. Protože v této souvislosti dostával neustálé výhrůžky a zaznamenal sledování ze strany policie, krátce před svým zmizením, 14. července 2000, adresoval Gongadze generálnímu prokurátorovi Ukrajiny Mychajlovi Potebenkovi otevřený dopis, v němž varoval orgány činné v trestním řízení v zemi před hrozící tragédií.

Mezitím byly v letech 1999-2000 v kanceláři ukrajinského prezidenta Leonida Kučmy pořízeny neautorizované nahrávky řady rozhovorů mezi prezidentem a jeho návštěvníky. Jednalo se o nejméně 600 hodin nahrávek. Na konci roku 2000 vycestoval mimo Ukrajinu jeden z důstojníků prezidentské ochranky, major Melničenko, a učinil prohlášení, že v Kučmově kanceláři pořídil nepovolené nahrávky. Ve stejné době, 28. listopadu 2000, významný ukrajinský politik, předseda parlamentu a vůdce Socialistické strany Oleksandr Moroz, z tribuny parlamentu glosoval úryvky z "Melničenkových nahrávek" v Kučmově kanceláři, kde se o Gongadzem jednalo. Moroz obvinil prezidenta z podílu na organizaci zmizení novináře Gongadzeho:

"Je třeba skoncovat se sklouzáváním společnosti do temnoty kriminality a banditismu. Proto jsem povinen prohlásit, že prezident Ukrajiny Leonid Kučma je objednavatelem, který si objednal zmizení novináře Georgije Gongadzeho, a objednavatelem, který systematicky řídil průběh tohoto úkolu. Vedoucí prezidentské administrativy Volodymyr Lytvyn o přípravě této zakázky věděl od samého počátku. Přímým tvůrcem scénáře a organizátorem operace je ministr vnitra Ukrajiny Jurij Kravčenko," uváděl Moroz.

Na následné tiskové konferenci přehrál člen Socialistické strany Jurij Lucenko nahrávku, na níž prezident žádá ministra Kravčenka, aby se s novinářem "vypořádal".

Zde je třeba udělat malou odbočku: v roce 2002 předal Melničenko nahrávky, které měl k dispozici, Juriji Felštinskému, který se ujal vedení projektu dešifrování nahrávek. Několik měsíců pracovala ve Washingtonu na dešifrování nahrávek skupina specialistů sestavená Felštinským, včetně odborníků SBU specializujících se na odposlechy, díky čemuž byla většina rozhovorů přepsána. Z těchto důvodů mají autoři této knihy k dispozici všechny dešifrované texty "Kučmových nahrávek".

Celý text na tomto linku

Ruský historik Jurij Felštinskij s ukrajinským kolegou Michailem Stančevem připravili faktografii vývoje konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.

Dokumentární kniha nazvána v české verzi Ukrajina v plamenech vyvrací mýty o Krymu, Banderovcích, nebo o tom, že Rusko bylo k rozpoutání války donuceno.

Titul prostřednictvím pohledu do historie Ukrajiny a svědectví o politických změnách v novodobé historii vysvětluje, za jakých okolností došlo k vzniku válečného konfliktu, který na ukrajinském území rozpoutala Ruská federace.

Knihu od roku 2014 připravovali ruský historik Jurij Felštinskij s ukrajinským kolegou Michailem Stančevem. Projekt české publikace s aktualizacemi realizuje Tomáš Lemešani. Felštinskij s Lemešanim spolupracovali už při vydání knihy Rusko v plamenech, která je vycházejíc z poznatků zavražděného Alexandra Litviněnka, unikátním dokumentem o nástupu Vladimira Putina k moci.

Kniha Ukrajina v plamenech popisuje dění na pozadí politiky, představuje hlavní aktéry nebo to, jak se nejdříve socio-politický konflikt na ukrajinském území a následně bezpečnostní situace s Ruskem postupně vyhrocovaly. Popisuje také příčiny tohoto stavu.

Titul zachycuje vývoj od první části konfliktu z roku 2014 do plnoformátového vpádu ruského agresora na ukrajinské území v roce 2022. Kromě historických, bezpečnostních a politických souvislostí přináší i svědectví běžných obyvatel.

Nabízí také globální pohled na to, jak se válečný konflikt dotýká dalších států a mezinárodních vztahů. Z reportážního hlediska i hlediska odborného a historického jde o významný titul, který přináší věcný popis vývoje na Ukrajině.

Ukrajina v plamenech vyjde v tištěné a elektronické formě do konce roku. Zájemci mohou knihu předobjednat formou crowdfunding kampaně.

O autorech:

Yuri Felshtinsky: Studoval historii na Moskevském pedagogickém institutu. V roce 1978 emigroval do Spojených států a pokračoval ve studiu historie, nejprve na Brandeis University, pak na Rutgers, kde získal titul Ph.D. v historii. Byl také postdoktorandem v Hooverově ústavu na Stanfordské univerzitě. V roce 1993 doktor Felshtinsky obhájil doktorskou disertaci na Institutu dějin Ruské akademie věd a stal se prvním občanem USA, který získal doktorát v Rusku.

Michail Georgievich Stančev je ukrajinský historik, besarábský Bulhar. Je doktorem historických věd, profesorem na Charkovské univerzitě, akademik Bulharské akademie věd, hostující vědecký pracovník Institutu historických studií Bulharské akademie věd, hostující profesor na Sofijské univerzitě „St. Kliment Ohridski“ a Nové bulharské univerzitě. Je zakladatelem a čestným předsedou bulharské společnosti „Marin Drinov“ na Charkovské univerzitě, jedním z iniciátorů pravidelně konaných mezinárodních vědeckých Drinovských čtení na téže univerzitě. Mihail Stančev je zakladatelem a vědeckým ředitelem Centra bulharských a balkánských studií. Je autorem a spoluautorem více než 250 vědeckých publikací a 28 monografií o historii a kultuře Bulharska a o mezinárodních vztazích.

Tomáš Lemešani: Publicista, analytik a mediální aktivista se věnuje zejména korupci, kauzám a transparentnosti. Kromě psaní pro česká a slovenská média pracuje pro domácí i zahraniční neziskové organizace věnující se boji proti korupci. Napsal a vydal tituly Dôvod, publikaci o byznysové a zákulisní historii Andreje Babiše Z Bureše Babišem, navazující titul Můj stát, moje firma a knihu o českých populistech kolem Tomio Okamury Politika s.r.o. Provozuje server Biztweet.cz a v roce 2022 vydal českou verzi titulu Blowing Up Russia s názvem Rusko v plamenech. Jde o titul Yuri Felshtinského a zavražděného agenta Alexandra Litviněnka.