Přečti si příběh a podpoř tak ekvádorskou pralesní školu

Jak to začalo

Pralesní škola Sachawa je nejnovější realizovaný záměr přírodní rezervace Život postaru (Ruku Samay). Kvůli novému zákonu o školství jsou ekvádorští indiáni nuceni, pod pohrůžkou vězení, posílat děti už velmi nízkého věku do škol. To je pro ně finančně náročné. Prodávají proto svá území a celé rodiny se stěhují do měst, nebo dětem hradí cestovné či internáty. Děti pak jsou většinu týdne bez rodičů, nebo tráví čas cestováním tam a zpět, takže méně a méně pobývají ve svém přirozeném prostředí. 

Celá tato politiky nastavená situace přispívá k tomu, že prales postupně mizí, a především - dochází k postupnému odpojování mladých generací od jejich dědictví, kterými jsou prastaré znalosti a dovednosti.

Pralesní škola Sachawa vznikla jako pokus zachovat alespoň něco z tohoto bohatství, než zmizí do nevědomí. Zatím jako škola a školka víkendová, než se vyřeší legislativa, aby mohla existovat jako alternativa ke  klasickému školství západní civilizace.

Cílem projektu pralesní školy je propojit formu a obsah západního vzdělávání, které umožní indiánským dětem orientovat se ve světě západní civilizace, s tradičním předáváním znalostí, které silně souvisí s bytostným vztahem k přírodě.

V dětech je budoucí naděje na zachování takových pokladů naší planety, jakým je mohutná biosféra pralesa.

Prosíme Vás, podpořte tento záměr. Ze srdce děkujeme.

Co je náš cíl?

Výtěžek z tohoto projektu (částka po odečtení nákladů na jeho realizaci) bude věnován neziskové organizaci Život postaru na rozvoj a provoz pralesní školy  Sachawa v džungli ekvádorské Amazonie.

Detaily

Vize projektu pralesní školy a školky Sachawa

Výuka dětí by probíhala především v džungli v okolí Ruku Samay a na nově odkoupeném pozemku, kde by se děti učily o rostlinách, které zde rostou a podílely by se zde na vysazování ohrožených druhů rostlin. Zde bychom chtěli také vystavět jednoduchou školní budovu v tradičním stylu, která by dětem sloužila v případě dešťů či výuky předmětů, na kterou je potřeba pomůcek. Celý projekt by se tím také zaštítil před státem.

Pozemek vytipovaný ke koupi se nachází nedaleko komunity Rio Blanco. Jeho koupí se též zamezí těžařům působit u řeky Huambuno, neboť její znečištění je pro místní komunitu v současné době největší hrozbou. Organizace Život postaru uzavřela s komunitou Rio Blanco dohodu, že odkoupené pozemky již nikdy neprodají těžařským společnostem a uchovají na nich prales. Z druhé strany řeky jsou však další rodiny, které v současné době jednají o odprodání svých pozemků s těžaři. Pokud by jsme je oslovili s tím, že chceme oblast navždy uchovat a vystavět zde Pralesní školku a školu, pozemky by také raději odprodaly právě organizaci Život postaru.

Kromě financí na odkoupení pozemku je potřeba uhradit poplatky za právníka, na zajištění veškerých povolení, splnění nároků státu na provozování takového zařízení, dostavbu školky a školy.

Realizace vize

PRVNÍ DEN PRALESNÍ ŠKOLY 20. BŘEZNA 2021 v Ruku Samay

První školní den začal velice překvapivě tím, ze přišlo daleko více děti, než se původně přihlásilo – bylo nás celkem 32!

Začalo se rozcvičkou, hrami, pokračovalo společnou přípravou a vařením tradičního nápoje Wayusa, vyprávěním příběhu v domorodém jazyce Kichwa s překladem do španělštiny, následovala návštěva místní medicinské zahrádky s praktickou ukázkou využítí léčivých rostlin. Po obědě a koupání v řece došlo na výuku jazyků, španělsko-anglickou kičuánštinu. Došlo dokonce i na češtinu! Starší děti procvičovaly anglické věty, menší se učily psát své jméno.

První pilotní program pralesní školy od 31.března do 5. dubna 2021

Čas pro vytvoření medicínské botanické a jedlé zahrady pro rodiny s dětmi, prozatím na prvním pozemku Života postaru poblíž základny Ruku Samay. Sázení rostlin a tvorba zahrady byla praktickou školou pro místní, ale i zahraniční děty, které se chtěly účastnit. Každý dostal určitou část zahrady, rozdělenou podle elementů, a v malých skupinkách vytvořily podle daného projektu svou část zahrady a následně svůj projekt děti odprezentovaly.

Pokračování projektu pralesní školy

Kdo jsme

V indiánském jazyce kičua znamená Ruku Samay, nejen „život postaru“, ale označuje také „starou moudrost“. 

Život postaru je občanské sdružení,

česko-ekvádorský projekt.   

Působí především na území osady Ruku Samay a v okolí 

Cílem je pomoci domorodým indiánům ve snaze o zachování jejich domova a kultury, 

zachovat prales a tradiční kulturu pro další generace,

ochrana amazonského pralesa vytvořením přírodní rezervace v ekvádorské Amazonii.

        „Jsem ročník sedmdesát. Husákovo dítě, jak zpívají Chinaski.

Na základce jsem malovala holubičky míru a milovala Vinnetoua a Old Shatterhanda. Když jsem díky fimu Malý velký muž zjistila, jak divoká byla realita Divokého západu, bylo to nepřijatelné. Odmítala jsem uvěřit, že něco jako osidlování a genocida na této planetě existuje. V dětské duši to bolelo tak, že jsem indiány a vše s nimi spojené chtě nechtě vytěsnila.

      O pár let později ke mně připutovala kniha Carlose Castanedy o jeho setkání se starým indiánem Donem Juanem a bylo to zpět. Touha se probudila. Moci tak navštívit ten tajemný kout Země! Setkat se s nimi!

A přání se splnilo."

     Takto začíná můj příběh. Když jsem se z toho tajemného koutu Země vracela, bohatší o zážitky a vyprávění ze života potomků původních obyvatel této části amerického kontinentu, s pocitem, že se mi dostalo velkých darů, běžela mi hlavou otázka: „Jak já můžu podpořit je?" 

       Příběh, který nabízím jako svou „trošku do mlýna" pro pralesní školu, popisuje mou osobní zkušenost ze setkání s pralesem a jeho medicínami. Je k dispozici v audio verzi a v tištěné podobě, doplněné malbami z místa pobytu z rukou Martiny Slávikové. Pokud se rozhodnete podpořit nový projekt Života postaru, tedy chod pralesní školy, a zakoupíte si audio nebo tištěnou verzi příběhu, přeji hezký poslech a čtení.

http://www.marcelasikova.cz/Cesta_do_Ruku Samay.mp3

Recenze:

Poslechla jsem si to s velkou chutí na dva tahy! Je to moc pěkný, jak je to napsané i přečtené a doplněné drobnými hudebními předěly. Vtáhlo mě to a vzpomněla jsem si na svoje jihoamerická dobrodružství.           Zuzka P.

Doposlechnuto a jsem nadšená - moc krásně zpracovaný zážitek - je to velmi poutavé, chvílema super napínavé (ztracená v džungli, ........ se svítícíma očima - ani jsem nedýchala!), jindy dojemné až smutné (i jsem si poplakala - napr. u avatara a našeho drancování země) a přitom laskavé, smířlivé a zároveň přehledné a srozumitelné. A nádherně čtené! Jako bych tam byla s tebou.

Moc gratuluju a přeju i tomuhle tvému počinu šťastnou cestu!           Zuzana F. 

       Jsem garantem a vkladatelkou projektu na Hithit, kromě mě se na něm však podílejí další nadšenci a podporovatelé Života postaru, například zakladatelka Divine festivalu Karolína, iniciátorka rozhovorů Tereza, autorka obrazů Mia, poradci a spojovatelé  Mariana, Honza, a další. Všem děkuji.

Proč to děláme?

Například 5 různých lidí zasadí stejnou rostlinu. Ale pouze osoba, která je zasvěcená do léčení s pomocí konkrétní rostliny, vypěstuje medicínu s danou léčivou silou. Tyhle a další vědomosti místní domorodci dědili z generace na generaci. Je třeba aby neupadly v zapomnění jejich zkušenosti o které přestávají projevovat zájem mladé generace měnící se s konzumním způsobem života. Čím více budou hrdí na své tradice tím více přežijí. (Text ze stránek Života postaru)

https://zivotpostaru.cz/o-projektu/cile-projektu/

Protože žijeme v propojeném systému a vzájemně se od sebe můžeme učit napříč kulturami.