Vojtěch Thon, Jaroslav Svoboda, Karel Drbal - tři hosté večera, tři imunologové, kteří šli v době covidové proti proudu. Tři imunologové, kteří nevidí cestu ke zdraví v bezhlavém očkování. Řeknou vám vše, co potřebujete vědět o imunitě. Zeptejte se jich!
Autor: Angelika Bazalová
Praha, Hlavní město Praha, Česko
Všetko alebo nič. Projekt skončil 13.11.2022 v 12:45.
Znáte je z novin i z televizních obrazovek, jejich hlas jste dva roky slýchali v rádiu. Tři čeští imunologové Vojtěch Thon, Jaroslav Svoboda a Karel Drbal trávili ještě nedávno většinu života v ordinaci, na přednáškách se studenty či v laboratoři a netušili, že se ze dne na den stanou doslova mediálními celebritami, jejichž jména zná snad každý. Dva roky nás provázeli dobou covidovou. Stali se symbolem naděje, racionality, skutečného vědění. Teď se můžeme potkat a povídat si o tom, jak důležití byli celou tu dobu oni pro vás, ale i vy pro ně.
Prof. MUDr. Vojtěch Thon, MUDr. Jaroslav Svoboda a RNDr. Karel Drbal patří k těm lékařům a vědcům, kteří sami nepodlehli strachu ani nestrašili ostatní. Nenechali se zlákat k manipulacím, které zaznívaly z médií. S klidem, rozvahou a důvěrou v lidské vědění předávali své hluboké odborné znalosti laické veřejnosti. Nastává čas sčítat škody. Nejhorší budou ty, které nejen covid ale i bezhlavá vakcinace, způsobily na našem zdraví. Zveme vás k diskusi, na níž s těmito experty můžete osobně probrat vše, co vás trápí a co byste potřebovali vědět. Řeknou vám jak prožívali události uplynulých dvou let, jak je změnily, co čekali a co je naopak překvapilo? Co doba covidová ukázala o stavu vědy a medicíny a co se musí změnit, abychom příště obstáli lépe? Ale hlavně, jak zůstat zdravý a nepřijít po tom všem o rozum? První zastávka bude v Brně. Další setkání plánujeme do Prahy nebo do Ostravy. Peníze budou požity na pronájmy, ozvučení sálu a záznamovou techniku a na odměnu pro naše hosty. V případě prohlídky prostor Augustiniánského opatství jdou všechny peníze na zvýhodněnou vstupenku na komentovanou prohlídku a v případě večerního posezení jde o platbu za catering.
... a ještě něco navíc
Kdo by nechtěl to nejlepší pro naše děti? Nejen očkování proti covidu, ale povinná očkování, která děti podstupují, jsou častým předmětem diskusí. Potřebují současně očkovací kalendáře revizi? Která očkování jsou skutečně nezbytná a která by se měla ze seznamu povinných zákroků odstranit, třeba ve prospěch jiných, potřebnějších? Není povinných očkování příliš mnoho? Můžeme se po zkušenostech s covidem, skutečně spolehnout na to, že cílem plošné vakcinace dětí je jejich zdraví?
Jmenuji se Angelika Bazalová a jsem novinářka. Většinu svého profesního života jsem strávila na nejrůznějších editorských a vedoucích pozicích ve zpravodajství České televize. Když jsem z ní v roce 2012 odcházela, myslela jsem si, že se k novinařině už nikdy nevrátím a budu se už věnovat jen svému podnikání. Pak ale přišel covid, který mně - stejně jako mnohým z vás - převrátil život naruby. Psát o pandemii jsem začala hlavně proto, že jsem v mediálním chaosu a balastu vlastně zoufale postrádala informace. A tak mi osud přivál do cesty tři špičkové české imunology, jejichž racionální pohled zcela oproštěný od zuřící hysterie kolem, mi dával jistotu, že mluvím s těmi nejpovolanějšími. Posuďte sami:
Vojtěch Thon
Prof. MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D. je imunolog a alergolog, zabývá se zdravím populace, principy bezpečného očkování, slizniční imunitou, imunopatologií, diagnostikou a léčbou poruch imunity, alergických a autoimunitních chorob. Deset let působil v zahraničí na univerzitách ve Vídni a ve Spojených státech. Vyvinul mezinárodně využívané imunologické vyšetřovací metody, vytvořil kandidátní vakcíny. U nás se zasadil například o zásadní změnu očkovacího kalendáře, o snížení komplikací při transplantacích kostní dřeně, o moderní imunoglobulinovou léčbu, zavedení screeningového vyšetření novorozenců pro včasný záchyt vrozených poruch imunity, o bezpečné očkování pacientů a další. Je autorem učebnic pro studenty medicíny a recenzentem anglického vydání oxfordské učebnice Základy klinické imunologie s překladem do českého jazyka. Je garantem celostátní koronavirové prospektivní studie PROSECO. Propracoval včasnou léčbu onemocnění covid-19.
Jaroslav Svoboda
MUDr. Jaroslav Svoboda je klasický internista který se již 45 let věnuje především klinické imunologii a vzácným onemocněním. S prof. MUDr. Teresií Fučíkovou založil první ambulanci pro klinickou imunologii v tehdejším Československu. Od roku 1987 pracoval jako klinik na Centre Hospitalier universitaire University Paris VII, kde úzce spolupracoval s objevitelem HIV, profesorem Lucem Montagnierem z Pasteurova ústavu a s prof. Francoise Barrée - Sinousi, spoluobjevitelkou HIV. Po návratu do Prahy se podílel na vybudování HIV centra v nemocnici Na Bulovce, napsal první skripta v češtině o problematice HIV/AIDS a o 6 let později první rozsáhlou knihu o HIV jako o modelu rozvratu imunitního systému. Po roce 2000 se intensivně věnoval léčbě zhoubných nádorů stresováním nádorových buněk Dodnes učí na menší úvazek na 1. LF UK a pracuje na ambulantní klinice v Praze, na Starém Městě. Od února 2020 se věnuje diagnostice, léčbě a prevenci onemocnění vyvolaných novým koronavirem, zejména pak tzv. COVID Long a těžším postvakcinačním syndromům, které se dnes podle jeho zkušenosti týkají minimálně jedné třetiny lidí očkovaných "vakcínami " mRNA. Od dětství dodnes se velmi zajímá o historii, filosofii i o teoretickou biologii. V medicíně razí nezbytnost její komplexnosti a medicíny v souvislostech.
Karel Drbal
V dětství svým původním zaměřením ornitolog, během studií konvertoval k imunologii, které se věnuje celý svůj profesní život - jak té experimentální, tak teoretické. V posledních deseti letech se výhradně zaměřuje na výuku mladých imunologů v jediném imunologickém kurikulu v Čechách na Univerzitě Karlově. Ve vzdělávání vidí hlubší smysl než v samotném bádání, protože zde dokáže koncentrovat a předávat poznatky z mnohem širší oblasti. Současně se věnuje diagnostice na komerční úrovni a snaží se přenášet vědecké poznatky a nejnovější metody do klinické praxe. Sem patří i nové způsoby analýzy velkých dat, kterým se věnuje na Českém vysokém učení technickém.
Je nejvyšší čas poznat se osobně.
Komentáre