Zkonstruování fotografické kamery formátu 50x50 cm pro historický mokrý kolodiový proces - ambrotypii jako nezbytný předpoklad k plnému využití tohoto postupu v současném fotografickém umění .
Autor: Petr Jedinák
Hvozdnice, Středočeský kraj, Česká republika
Všetko alebo nič. Projekt skončil 22.3.2015 v 16:28.
Kdo jsem?
Petr Jedinák, profesionální fotograf a pedagog. Dnes na volné noze, po více než dvacetileté praxi v tištěných médiích (mj. 17 let v časopisu Reflex jako vedoucí fotografů a obrazový redaktor ...), cestuji až ke kořenům profese a znovu nacházím radost z nemanipulovatelné fotografie a volné tvorby .
Co je můj cíl?
Mou ambicí je postavit fotoaparát na formát 50x50 cm pro mokrý pozitivní kolodiový proces -ambrotypii (koloidní pozitiv, z řeckého ambrosios - nesmrtelný, neměnný) . Je to historický fotografický proces, který vynalezl Frederick Scott Archer roku 1851. Podstatou ambrotypie je skutečnost, že jodo- a bromostříbrné soli v podexponovaném bělavém negativu na skle odráží světlo. Obraz na skle se proto podložený tmavým podkladem (manganovým tmavým sklem, sametem nebo lakem) jeví jako pozitiv.
Každá takto vzniklá fotografie je unikátem, neopakovatelným originálem bez možnosti rovnocenné reprodukce.
Výsledný formát fotografie je shodný s velikostí desky (a tedy fotografického přístroje).
Poté co jsem upravil a přestavěl starší historické kamery, ochočil jsem si tento proces pro formáty 13x18 a 25x25 cm. Vybaven těmito zkušenostmi chci tuto historickou techniku přivést k divákům na důstojné, a pro dnešní technologické možnosti odpovídající, ploše 50x50 cm.
Proč to dělám ?
V dnešní době expanze digitálních technologií , devalvace fotografického záznamu šířeného v neomezeném množství kopií a většinově akceptované manipulace s obrazem, ztrácí fotografie autentičnost a věrohodnost. Proto jsem se vydal proti proudu času a vývoje až k jejím kořenům. Naučil jsem se pracovat s fotografickým postupem, jehož historicky vnímaný nedostatek jsem obrátil v přednost. Mokrá skleněná deska, na které vzniká fotografický obraz s nímž nelze následně nikterak manipulovat, je totiž táž, s jakou se divák následně setkává ve výstavní síni - vzniká jeden jediný originál. Ten je autentický, pravdivý, a je jen na fotografovi, jaké téma zvolí a okolnostech, má-li možnost ho prezentovat v odpovídajícím rozměru.
Proč potřebuji přispět ?
Výsledný formát fotografie je shodný s velikostí desky (a tedy fotografického přístroje). Pro vysněný formát 50x50 cm, který je cílem tohoto projektu, na světovém trhu neexistuje nabídka. To je hlavní důvod, proč se do vlastní konstrukce pouštím. Stavba takové kamery se neobejde bez spolupráce s řadou technických oborů. Umím si sice slepit měch nebo vybrousit matnici, ale na vše si netroufnu a mnohé bez pomoci odborníků nesvedu. Na jejich honorář poputuje cílová částka. Bude-li nějaký přebytek, hravě ho spolknou chemikálie pro vlastní proces nezbytné - např. 100 g dusičnanu stříbrného (představuje nezbytný objem jednoho litru zcitlivovací lázně pro formát 25x25 cm) stojí 1000,- Kč).
Absolvoval jsem podnětnou diskuzi na jednom fóru ohledně konstrukce kamery a čelil při ní argumentům typu "přece na portrét nepotřebuješ naklápěcí stěny" aj... Myslím. že se mi nakonec podařilo svůj projekt úspěšně obhájit a pochyby rozptýlit. Ale třeba váhají, díky nedostatku informací, i jíní.…
Viacej
Komentáre