Podpořte vznik vůbec první a jediné knihy o liberecké zoo, nejstarší zoologické zahradě v “Československu”.
Autor: Ina Bergger
Liberec, Liberecký kraj, Česko
Všetko alebo nič. Projekt skončil 10.1.2021 v 17:25.
Jedná se o první knihu takového rozsahu, která kdy o zoo v ČR byla napsána. Na téměř 600 stranách se dozvíte o historii chovu zvířat v zajetí, detailní historii zoo v Liberci, podrobné informace o všech zvířatech, která kdy zoo Liberec obývala, podrobné informace o chovaných zvířatech v současnosti, ale i spoustu jiných zajímavých informací, které se naší nejstarší zoo týkají. Vše je doprovázeno více než 630 autorskými fotografiemi zvířat, areálu zahrady, volně žijících obyvatel zoo (včetně našeho “létajícího drahokamu” - vzácného ledňáčka říčního), nechybí ani historické snímky, najdete jich zde zhruba 100.
Na knize jsem pracovala téměř dva roky, strávila jsem nespočet hodin dohledáváním, studiem a zpracováváním materiálů z archívu, knihovny, dobových periodik, www stránek, zhruba 250 dnů jsem strávila v terénu při pořizování fotografií a x hodin jejich následnou postprodukcí, dáváním všech dostupných informací dohromady do podoby, kterou Vám nyní představuji.
Hlavní motivací k jejímu sepsání je fakt, že žádná podobná kniha dosud na tuzemském knižním trhu neexistuje. Což je velká škoda a naše nejstarší zoo si knihu o své více než 116leté historii dozajista zaslouží.
Dalším důvodem byla skutečnost, že jelikož mám moc ráda zvířátka a velmi ráda je fotím, můj disk se postupně zaplňoval fotografiemi, které by bylo škoda, abych se s nimi o ně s veřejností nepodělila. Mnohdy se jedná o záběry, které, troufnu si říci, běžný návštěvník zoo jen tak nepořídí. Netráví-li ovšem v zoo se zvířaty tolik času a s takovou frekvencí jako já.
Nepochybně pro mě neméně důležitý fakt, který rovněž napomohl k uskutečnění mého plánu na napsání knihy o liberecké zoo, jsou rozporuplné reakce na zoologické zahrady obecně a chov zvířat v zajetí, která poslední dobou na internetu v mnoha diskuzích vídám čím dál častěji. Mým záměrem není zoo jako instituci nijak idealizovat, zároveň ale nemohu být laxní k mnohdy přehnaným a vyhroceným závěrům lidí, kteří zoo (ať libereckou, či jinou) navštíví. Negativa převládají nad pozitivními reakcemi. Chtěla bych tak svou knihou, pokud to jen trošku půjde, napravit zoologickým zahradám u těchto zapřísáhlých odpůrců, reputaci. Možná jen poněkud pozměnit pohled na věc a problematiku zoo a zvířat v nich chovaných. V mé knize se dozvíte také mnoho o mezinárodních programech na ochranu ohrožených zvířat, kterých se zoo aktivně účastní, o navracení těchto vzácných druhů do volné přírody, o velké snaze propagovat ekologické způsoby žití tam, kde neekologické jednání obyvatel páchá nezvratné škody na přírodě a přispívá přímo k vyhubení mnohdy velmi ohrožených endemitů.
Další důvod napsání této knihy souvisí tak trochu s tím předchozím, jedná se o chov bílých tygrů. Zoo Liberec je nejstarší zoo v Čechách i na Slovensku, ve světě uznávanou v odchovu zvířat, v tomto případě se však nejedná o bílé tygry. Ty nejvzácnější “kousky” jsou totiž uplně na periferii návštěvnického zájmu. Málokdo se zastaví u urialů, nahurů, natož u sambara, který právě je jedním z nejvzácnějších obyvatel naší zoo. Bílé tygry zoo chová od r. 1994 a jakoby se tím čas zastavil a na jiná zvířata se zase tak úplně nekouká. Chtěla bych tím také právě upozornit na jiná a skutečně vzácná a ve volné přírodě již zcela vyhubená zvířata, která v naší nejstarší zoo máme, ale mají bohužel tu smůlu, že nepatří mezi návštěvnicky oblíbené druhy, což jim na vzácnosti a jedinečnosti neubírá, ale je velká škoda, když je lidé přejdou téměř bez povšimnutí. V knize Zvířátka liberecké zoo se věnuji všem zvířatům, jejich jedinečnosti a po jejím přečtení může Vaše příští návštěva v (jakékoliv) zoologické zahradě mít zcela jinou podobu, než tomu bylo třeba v minulosti a Vaší pozornosti už naše nejvzácnější “klenoty” neujdou.
K tomuto tématu vkládám menší ukázku z úvodu knihy:
“...Od r. 1994 je zoo Liberec členem Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Tento rok byl významným mezníkem i z chovatelského hlediska, zoo získala bílé tygry...
A v tomto místě historického vhledu do významných událostí liberecké zoo bychom mohli (ale samozřejmě to neuděláme) tuto kapitolu zakončit. Bílí tygři se stali (asi již navždy?) symbolem, a ačkoli se toho po stránce zoologické i stavební v zoo událo od té doby mnoho, nic nepředčí fakt, že jsme tu měli (a v r. 2020 zatím stále ještě máme) bílé tygry. Ostatní zvířata i události jakoby v očích veřejnosti neměly moc význam, bohužel takový dojem jsem za ty roky nabyla. A jen doufám, že se v mnohém čtenáři této knihy teď pletu. Zvířecích unikátů jsme zde měli a máme dost a dost…”
Podpořte můj projekt a mé úsilí a pojďte se s nimi blíže seznámit...
Všem milovníkům zvířat, zvířecích fotografií, klidného prostředí, které zoo poskytuje, všem, kdo si uvědomují důležitost ekologického smýšlení, komu není osud (nejen) ohrožených zvířat lhostejný, kdo ví, jak důležitá je ochrana životního prostředí, dospělým i dětem všech věkových kategorií, všem, kteří mají návštěvu v zoo rádi, ale i všem těm, kteří by zoo nejraději zavřeli a zrušili. Na stránkách tomuto tématu věnovaných se dozvíte, že to není zase tak jednoduché a že nic není černobílé, snad jen ta zebra (a to taky jak který druh).
Kniha Zvířátka liberecké zoo bude mít formát A5 s pevnou vazbou, téměř 600 stran na kvalitním lesklém papíře vyšší gramáže.
Komentáre