Na paloučku v lese budujeme dětský lesní klub Skřítek Edulín. Aby se nám podařilo vytvořit bezpečný a podpůrný prostor, potřebujeme dobudovat zázemí. Pusťme se společně do vytvoření místa, kde se budou moci malí skřítci schovat před únavou a mrazem.
Autor: Anička,Peťa,Áďa,Baru
Hradec Králové, Královéhradecký kraj, Česko
Všetko alebo nič. Projekt skončil 23.6.2023 v 21:08.
Píše se rok 2016 a Edulín, z.s., se na podzim zapisuje do obchodního rejstříku. Na jaře roku 2017 se uskutečňuje první setkání 2,5letých dětí v naší komunitní školce. Scházíme se 3x týdně. Objevujeme kouzlo společných cest přírodou, k přesunu používáme odrážedla, vlastní nohy, mámina záda, kočárky, autobusy, vlaky. Každý si s sebou nosí svoji svačinku a oběd. Ruce a pusy jsou upatlané, kalhoty, bundy a boty promáčené. V roce 2019 je z nás už opravdu velká spřízněná skupina fajn velkých i malých lidí. Scházíme se pravidelně každý čtvrtek a pátek a střídáme se v organizaci denního programu, který je pokaždé originální a neskutečně pestrý. Jsme spolu moc rádi! Do našeho lesního programu přidáváme i tvorbu v Galerii moderního umění, návštěvu divadel či výstav, ZOO, práci s koňmi, canisterapii, společné dovolené, tvoření všeho druhu a mnoho dalšího.
A v září 2022 si plníme první část snu: kupujeme maringotku. Tou ale, jak nyní zjišťujeme, začíná běh na dlouuuhou trať. Ale věříme, že společně to dáme. ,) Veškeré současné aktuality či aktuální současnosti o nás můžete sledovat na FB Skřítka Edulína:
https://www.facebook.com/edulin.spolek/
Naším cílem je vytvořit bezpečný a podpůrný lesní prostor pro všechny, kdo chtějí Začít spolu a kdo věří nám, našim představám i naší práci.
Vytváříme dětský lesní klub, kde se děti učí:
V současné chvíli nám chybí samokompostovatelný záchod, venkovní pergola, kompletní přebudování vnitřku maringotky včetně kamínek a venkovní dílna s nářadím. To jsou taková "must", bez nichž by se nám v lese 5 dní v týdnu těžko přebývalo.
Během dosavadních dvou zkrášlovacích brigád se nám podařilo vytvořit špalíkový kruh, hmatový chodníček a pískoviště.
V hradeckých lesích je kouzelné místo, kde stromy a stromky, keře a keříčky, tráva i mech rostou tak nějak jinak. Celé je to tu jiné: radostné, přírodní, inspirativní, smysluplné. V roce 2016 se začala pravidelně scházet skupina 6 rodin 3x týdně v lese. A byl to pěkný fičák: ranní kruh, filozofování nad tématem dne, volná hra, zpětnovazebný kruh, skákání v kalužích, výroba rybářských prutů, stavba raket do vesmíru, výlety vlakem za zvířátky, do divadla, do galerie, do muzea... ale hlavně všudypřítomná nudle u nosu :). Naše vlastní děti už jsou školáci, ale nám, dospělým, chybí les, školkáčci a obrovská smyslupnost lesní pedagogiky. Pro sebe tvoříme práci snů, pro kamarády školku snů pro jejich děti, pro další místo snů, kde najdou podporu ve svém výchovném směřování. Proto jsme v září 2022 společně zakoupili maringotku coby stěžejní bod zázemí budovaného dětského lesního klubu a nyní potřebujeme zázemí dovybavit a nachystat tak, aby byl klub od září 2023 funkční a bezpečný pro děti, průvodce i rodiče.
Péťa, od vůně croissantu do lesa
Les, hory, moře, cesty, les. To jsou místa, kde jsem šťastná. Děti, to jsou bytosti, s nimiž ráda znovu a znovu žasnu nad krásou a dokonalostí všeho, co nás obklopuje. Objevujeme spolu svět. A taky řádíme: skáčeme v kalužích, lezeme po stromech, sledujeme pulce či slepice, pláčeme, utíráme nudle, půl hodiny sledujeme kolonu ruměnic: odkud lezou, kam, v kolika a kdo jim zkříží cestu, zalepujeme bolístky zvířátkovými náplastmi a hlavně se hodně smějeme a filozofujeme.
Co mě formuje
Nejvíce mě změnily a stále mění mé dvě děti (Šíma 8 a Štěpa 6). Spolu s mým mužem mi ukazují, kým jsem a kým chci být, aby oni mohli jít v životě lehčím krokem než jsem dlouho šla já (možná). Učí mě, že vše se neustále mění, že nelze ulpívat, že vždy má smysl se zvednout a jít za světlem, blížit se k němu, spolu.
Původním povoláním jsem učitelka a překladatelka francouzštiny. Od mala se ale moje cesta vinula podél dětí. S příchodem vlastních začaly doposud spíše náhodné skutečnosti zapadat do sebe, následoval kurz za kurzem a jistě ne náhodou vše vyústilo ve vytvoření Edulínu.
Co mě formuje
Dětský svět mě každý den dobíjí novou energií do života; všechna ta bezbřehá radost, jiskřivé oči, zvídavé otázky, jedinečná dětská přirozenost... Moudrost těch malých osůbek mě vrací k sobě samé, k respektu, upřímnosti, emocím, ke smysluplným a opravdovým hodnotám. Denně mě zas a znovu zve, abych se na svět podívala dětskýma očima - a to prostě miluju.
Mám ráda svoji rodinu, strakáče Edu, fráninu, voňavý papír v knížkách, vítr ve vlasech, gumový medvídky, puntíky, cestování, cizí řeči, legraci, hory, louky, stromy, řeky. Mám ráda vůni a barvy lesa za každého počasí, v každém ročním období; mám ráda ten pocit svobody, který člověka naplní, když vkročí. Ve spojení s dětským vesmírem a psíma chlupama pro mě neexistuje duši milejší místo :)
Peťa s Aničkou a Radimem od roku 2011 pořádají také Férové snídaně. Tady na vás vykoukneme i s naším francouzským přízvukem, Radim za kamerou a následně tvůrce videa (moc děkujeme).
Áďa, návrat ke kořenům
Čerstvý vzduch, volný prostor, měkoučký mech, vůně jehličí a stavební materiál pro skřítčí domečky všude, kam se podíváš. Les, louka, hory... Je jedno, co z toho, hlavně když můžu být v přírodě. A s kým tu chci být ze všeho nejvíc? Se svoji skvělou rodinou, která má dobrodružnou duši. Se dvěma rarášky, veselou psí slečnou a skvělým mužem.
Co mě formuje
Ráda čtu a předčítám knížky, vymýšlím rýmy, hledám hlubší význam slov, tvořím bojovky, rozvíjím dětskou představivost. Mám ráda tiché ranní procházky se psem, chůzi v mokré trávě, běhání, jógu, zmrzlinu, borůvky... Je toho tolik. :)
Barča, cesta do lesa
Ráda zdolávám hory, kopce i malé kopečky, napnu fyzické síly a rozhlédnu se. Doma jsem v Hradci Králové a do našeho krásného lesa vedly moje kroky vždy za uklidněním a utříděním si myšlenek. A za sportem. Před pár lety jsem s jednou malou holčičkou objevila, že les je také místem dobrodružných výprav, učebnou, hřištěm i tělocvičnou, nekonečnou zásobárnou stavebního materiálu. A taky že v lese je skvělé být sám a možná ještě lepší s kamarády. Teď se těším na další roky lesních výprav s jedním malým chlapcem. A možná taky právě s vámi.
Co mě formuje
Lidé. Moji rodiče, kteří mě vychovali. Moje babička, která mě nikdy nesoudila. Někteří učitelé svým vstřícným přístupem ke studentům. Moje děti, které mě vracejí k opravdové motivaci, objevitelské radosti a prožívání přítomných okamžiků. Můj muž, který je mi oporou. Moji přátelé a známí, kteří mě v mnohém inspirují.
Na svých dětech vidíme, jak vzkvétá, co jsme do nich během našeho lesního komunitního působení vložili a zaseli. Chceme děti vést k tomu být znovu v rovnováze s přírodou.
Vidíme, že to má obrovský smysl.
Crowdfunding, respektive hithit jsme objevili už před pár lety, podpořili jím např. kamarády na fairtradovou cestu do jižní Ameriky, či květinová a ptačí pexesa. Jsme nadšeni z toho, jak je na pár kliků možné podpořit lidi, kteří tvoří něco, co nám připadá smysluplné, kreativní, boží, pecka, sympatické, komunitní, nebo prostě něco, co se nám líbí a díky crowdfundingu zjistíme, co všechno vůbec existuje.
Vám všem, kteří se rozhodnete jít do toho s námi a pomoci nám, jsme ohromně vděční a vážíme si každé pomoci, malé i větší. A už teď se moc těšíme, až vám budeme moci rozesílat a předávat odměny, to bude zhmotnění našich projevů díků.
Milí přátelé, kamarádi, všichni vy, co nám držíte palce a díky nimž můžeme tvořit to, co tvoříme, je tu posledních pár hodin našeho úspěšného hithitu. Proto posílám fotku z posledního klubíku, ten byl hadí a balónový. Ptáte se "co to jako je"? To je tak, když jedete ráno do lesa a cestou potkáte 2…
ViacejA je to tu! Po úspěšném vybudování celé pergoly, včetně zastřešení, přichází na řadu zlatý hřeb všeho budování v zázemí, MARINGOTKA. Akce č. 1: vybourávání celého vnitřku. A teď na řadu přijde osazování palubkami, malování, vybavování kamny, šatničkou, skříňkami, stolečky, židlemi, spacím koutkem.…
Viacej
Komentáre