Kniha si klade za cíl posunout českou sportovní literaturu na další úroveň. Žádnému čtenáři zajímajícímu se o fungování těla při sportu, o přírodu kolem sebe nebo dokonce o pradávné začátky maratonů a ultramaratonů by doma neměla chybět.
Autor: Aleš Dvořák
4.8.2021
Dobrý den,
rádi bychom vás pozvali na křest, který proběhne 14. 9. v Kampusu Hybernská.
Kampus Hybernská je společný projekt Magistrátu hlavního města Prahy a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Dům se nachází v Hybernské ulici č. 4, na Praze 1 (cca 5-10 min od Hlavního nádraží). Křest proběhne v prostorech kavárny.
Kmotrem knihy bude Miloš Škorpil.
Těšíme se na vás!
Aleš
11.1.2021
17.12.2020
Dobrý den,
knihy jsme včera zabalili a dneska odeslali. Pokud by vám nepřišla do konce roku, ozvěte se (d.ales@seznam.cz).
Děkujeme a přejeme veselé Vánoce.
Aleš
4.12.2020
6.10.2020
3.10.2020
Dobrý den,
je mou milou povinností vám oznámit, že...
Ok, vezmu to od začátku:
Jaroslav Zelenka (spoluautor knihy), po mnoha letech ve vědě, spoustě úspěchů, a to jak pedagogických, populárně-naučných i experimentálních, dospěl do určité vývojové fáze kariéry, které se nevyhne nikdo působící na univerzitní půdě.
Sepsal tedy habilitační práci a přihlásil se k habilitačnímu řízení.
Co ale čert nechtěl - v březnu k nám doputoval koronavirus a přerušil veškeré normální dění. Habilitační práce Role přirozených antioxidačních mechanismů v prevenci chronických chorob, kterou Jaroslav vypracoval na Fakultě potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v oboru Biochemie, si tím pádem chvíli poležela v šuplíku.
Ve čtvrtek 1. října 2020 se však v budově Vysoké školy chemicko-technologické v Praze konalo habilitační řízení, kde Ing. J. Zelenka, Ph.D. obhájil své dosavadní dílo a po oficiálním jmenování by se měl stát právoplatným docentem.
Gratulujeme!
Mějte se krásně
Aleš
27.9.2020
Dobrý den,
jste senzační...
děkujeme všem, kteří si zakoupili odměnu v našem předprodeji. Velký dík patří i těm, kteří šířili a sdíleli náš projekt éterem. Samozřejmě bez sponzorů (dárců některých odměn) by to nešlo - i vám děkujeme.
Detaily z naší spolupráce budeme v dalších dnech zveřejňovat na facebooku.
Do uzavření projektu zbývá necelých 10 dnů a my doufáme, že se podaří vybrat ještě víc.
Pokračujeme...
Díky moc
za všechny
Aleš
24.9.2020
V našem projektu se slovo hormeze vyskytuje hned na několika místech, a i když téměř vždy obsahuje link na wikipedii, sluší se vše vysvětlit vlastními slovy. Nejpovolanějším spoluautorem, který hormezi studuje řadu let a ví o ní hodně, je Jaroslav Zelenka.
Ten shrnuje pojem hormeze následovně:
Hormesis (počeštěně Hormeze) je originální, rychle se prosazující směr současné vědy, který unikátním způsobem propojuje nejžhavější objevy v tak odlišných oborech, jako je radiační bezpečnost, toxikologie, farmakologie a medicína s tisíciletými moudry přírodního léčitelství. Podstatou hormeze je prostá skutečnost, že naše tělo má skvělou schopnost přizpůsobovat se změnám prostředí a prakticky jakékoliv zátěži. Někomu se to může zdát jako samozřejmost, vždyť přece každý ví, že při běhu se nám rozbuší srdce a zrychlí dech, abychom měli dostatek kyslíku pro zvýšenou svalovou námahu. Jenže schopnost přizpůsobení je mnohem univerzálnější, mocnější a důležitější, než jsme si donedávna uměli představit. Naše tělo se totiž snaží přizpůsobit jakékoliv zátěži, která ho potká, včetně hladovění, námahy, horka, zimy, jedovatých látek, nebezpečných bakterií a dokonce i radioaktivity. Úspěch záleží jen na tom, jak je ta která zátěž velká. Při mírné zátěži se tělo dokáže přizpůsobit a nic se mu nestane, při velké zátěži mu už nic nepomůže, a pak dojde k poškození nebo dokonce smrti.
Zůstaňme teď u mírné zátěže. Asi před 125 lety objevili němečtí badatelé Hugo Schulz a Rudolph Arndt netušenou skutečnost, že mírná zátěž nejen, že živým organismům neublíží, ale dokonce jim prospívá. Tento fenomén vědci pojmenovali hormesis, což v řečtině znamená „posílení.“ Ze začátku pro tento jev neměli vysvětlení, často si ho (chybně!) pletli s homeopatií, a tak se hormeze jen chabě držela na okraji zájmu vědy a medicíny. Až teprve v posledních zhruba 15 letech došlo k průlomu a konečně začíná být zřejmé, jak hormeze funguje. Ukážu to na klasickém případu cvičení s činkou, což je vlastně mírná pravidelná fyzická zátěž. Jejím výsledkem je, že vám rostou svaly a získáváte větší sílu. Vaše tělo se přizpůsobuje zátěži a vytváří si rezervy, takže vaše schopnost zvedat činky se zlepšuje. Pokud byste však cvičili moc často, nebo zvedli moc těžkou činku, naopak své svaly a šlachy poškodíte, vyvoláte si svalovou horečku a vaše výkonnost bude horší. V tomto případě bude zátěž tak velká, že se jí tělo nedokáže přizpůsobit a převáží poškození. Ale pozor! V případě druhého extrému, totiž, že svaly nebudete zatěžovat vůbec, se vaše výkonnost také bude zhoršovat až do úplné nehybnosti. To se vám snadno může stát, například pokud si zlomíte nohu, a máte ji dva měsíce v sádře. Každý, komu se to stalo, může potvrdit, že po sundání sádry jsou dlouho nepoužívané svaly zmenšené, ochablé a bez síly. Vysvětlení je nasnadě. Naše tělo bylo mnoha miliony let evoluce v nepříznivém a stále se měnícím prostředí donuceno chovat se ekonomicky, a proto pečuje jen o ty tkáně, které pravidelně používáte, bez ohledu na to jestli se jedná o svaly, mozek nebo střeva, a jestli je zatěžujete cvičením, luštěním sudoku nebo vlákninou. Nepoužívané části považuje za nadbytečné a jejich funkci tlumí, takže dochází k jejich ochabování a degeneraci. A v tom spočívá princip hormeze. Pokud mírně zatěžujete celé vaše tělo, dochází k posílení celého organismu, který by v prostředí bez jakékoliv zátěže jen zvolna chátral. Hormeze však má i další příznivé účinky. Nedostatek zátěže, charakteristický pro náš moderní pohodlný život, vyvolává v organismu nerovnováhu mezi různými fyziologickými procesy, především nadměrně zesiluje zánětlivou odpověď. A chronický zánět už je bezprostřední příčinou nepříjemností, jako je stárnutí, rakovinné bujení, nebo obezita a s ní související diabetes 2. typu (cukrovka). Nadměrný komfort je díky tomu ve vyspělém světě významnější příčinou zdravotních problémů, než všechny bakterie, viry, nehody, otravy a násilná úmrtí dohromady. Jedinou možností, jak vrátit organismus zpátky do rovnováhy, je začít ho opět vystavovat mírné zátěži, a spustit tak efekt hormeze.
mějte hezký den
Aleš
21.9.2020
Pozorný čtenář si jistě v tiráži knihy Měl bys běžet, jestli to chceš stihnout všiml, že se o jazykovou korekturu postarala Jana Koptišová. A protože mě 4 roky učila, pak zkoušela u maturity a nakonec po letech, kdy jsme nebyli v kontaktu, opravovala moji již zmíněnou knihu, nabízelo se, aby se ujala i té naší nejnovější.
Jana učí český jazyk a dějepis na Masarykově střední škole chemické v Křemencově ulici na Praze 1.
Zde plní mimo jiné i funkci předsedy komise společenskovědních a jazykových předmětů. Ve volném čase (když neznámkuje písemky a slohy) se věnuje právě korekturám rozličných textů.
A je třeba se pochválit, protože na dotaz, kdy mám přijít na kobereček, odpověděla: "Žádný kobereček se nekoná, Vaše kniha je moc pěkná."
Děkujeme všem příznivcům!
za všechny spoluautory
Aleš
P.S. Nezapomeňte, že pro více informaci stačí navštívit náš facebook.
14.9.2020
Jitka Jeníková je vášnivá čtenářka, publicistka, máma, ultraběžkyně a bloggerka. A právě v dnešním článku na blogu Run and Read přibližuje, jak se ke spolupráci na knize dostala.
Budete-li chtít dostávat ty nejčerstvější novinky a zákulisní drby o projektu, pak sledujte i náš facebook.
díky všem!
Aleš
Všetko alebo nič. Projekt skončil 7.10.2020 v 16:11.
Slovensky
Česky
English
