Už 2 roky je Znakovárna jedinečným komunitním a vzdělávacím centrem pro neslyšící i slyšící se zájmem o znakový jazyk a svět ticha. Jen nadšení ale na udržení Znakovárny nestačí. Pokud má fungovat dál, nepůjde to bez prostor, techniky a tlumočníků.
Autor: Jan Wirth
7.2.2018
Díky vám, kteří jste dobrovolně přispěli ve výzvě HitHit, se podařilo otevřít Znakovárnu. Největší díky patří Leoš Procházka a Radim Pařík, kteří přispěli nejvyšší částkou a stali se tak hlavními partnery.
Můžete se podívat na naše reportáže ze Znakovárny, které jsou opatřeny titulky - odkaz zde.
A sledujte nebo lépe nám dejte Like na stránce Znakovárny na Facebooku - zde a těšíme se někdy na viděnou ve Znakovárně! :-)
25.10.2017
Hithit je webová stránka, která podporuje kreativní lidi, kteří chtějí něčeho dosáhnout. Každý projekt má na shromáždění požadované částky maximálně 45 dní. Pokud se mu to nepodaří, nedostane ani korunu a peníze se vrátí těm, kteří projekt finančně podpořili.
Do projektů se zapojila i Znakovárna pod vedením Jana Wirtha. Znakovárna je už dva roky jedinečným komunitním a vzdělávacím centrem pro neslyšící i slyšící se zájmem o znakový jazyk a svět ticha.Pravidelně pořádá různé přednášky, workshopy, setkání apod. Vše se to ale pořádalo dobrovolně. Právě díky více než 440 přispěvatelům se podařilo Znakovárně dosáhnout požadované částky 200.000 korun a dokonce získali víc než to, krásných 241.787 korun.
Jaké jsou dojmy Jana Wirtha? Upřímně, nečekal, že se podaří dosáhnout požadované částky, protože když zbýval týden do ukončení projektu, zbývalo toho ještě dost. Byl překvapený, že se to ale podařilo a moc si váží ochoty neslyšících a slyšících a jejich podpory. Také si cení tří sponzorů, kteří přispěli velkou částkou. Hlavními sponzory Znakovárny jsou Leoš Procházka a Radim Pařík, firma Promifin a Advokátní a patentová kancelář Traplová, Hakr a Kubát.
A co má Znakovárna v plánu s penězi udělat? Chce zajistit kvalitnější přednášky, které se pak musí proplatit. Zajistit tlumočnické a přepisovatelské služby. Přednášky se tak otevřou nejen neslyšícím, ale i slyšícím, kteří chtějí nahlédnout do světa neslyšících. Zaplatí se i nájem a také v případě reportáží nebo rozhovorů se musí zaplatit lidem, kteří vyrobí titulky nebo sestříhají video.
Dobrou zprávou je také, že Znakovárna je už neziskovou organizací. Může tak shánět projekty a dotace pro budoucí dny.
Ti, kteří neviděli přednášky, nemusí zoufat. Znakovárna má v plánu vydávat videa, reportáže nebo rozhovory. Takže každý může nahlédnout do Znakovárny. Přejeme jim mnoho úspěchů.
19.10.2017
Den 29. září skončila naše výzva o podporu na hithit.com. Přispěli jste nám částkou 241 787 Kč a dosáhli jsme tak 120% požadované částky. Všem 440 přispěvatelům patří ohromný díky za důvěru a za podporu otevření Znakovárny!
Díky finanční podpoře budeme moci zaplatit nájemné za prostor, mít tlumočníky do znakového/mluveného jazyka, kameramana na natáčení rozhovorů a reportáží a titulkáře.
Těšíme se, že díky vám budeme moci realizovat náš sen. Budeme se snažit důvěru v nás nezklamat. Naši snahu můžete sledovat na www.znakovarna.cz a www.facebook.com/znakovarna.
26.9.2017
25.9.2017
Připravili jsem pro váš program a témata na Znakovárně od října do května v Praze na Újezdě
*Změna programu vyhrazena. Omlouváme se za případné změny programu.
4.9.2017
Neslyšící jste od narození. Myslíte si, že sluchové postižení může posilovat odloučení od společnosti?
Na neslyšící existují dva pohledy - kulturní a medicínský. Kulturní pohled se na neslyšícího dívá jako na člověka patřícího do určité komunity, majícího svou kulturu a jazyk. Nedívá se na něj jako na postiženého. Medicínský pohled vnímá sluchově postiženého člověka jako někoho, kdo má životní bariéry - neslyší, musíme to něčím nahradit nebo jej nějak vyléčit. Dostane třeba doporučení pro implantaci, učí se mluvený jazyk atd.
Já sám se necítím jako postižený člověk. Jsem neslyšící a ano, mám v životě nějaké bariéry, ale nejsem postižený. Můžu v životě dosáhnout všech svých cílů a jako jedinou bariéru vnímám to, že nemůžu telefonovat. Neslyšící lidé mohou dělat v životě cokoliv.
Takže používat termín sluchově postižený není úplně vhodné.
Termín sluchově postižený se nyní moc nepoužívá, je totiž hodně nekonkrétní. Správně se říká: osoby či lidé se sluchovým postižením. Existuje mnoho typů sluchových vad a lidé se dělí na neslyšící, nedoslýchavé, ohluchlé. Každý z nich má různé potřeby. Například nedoslýchaví nemusí používat znakový jazyk. Obecně je v České republice "sluchově postižených" zhruba půl milionu, neslyšících uživatelů znakového jazyka je pak plus minus deset tisíc.
....
Přestože vám život občas ztěžují bariéry, založil jste vlastní podnikání a učíte znakový jazyk. Myslíte si, že je to i díky tomu, že se situace pro neslyšící v Česku za posledních dejme tomu patnáct let zlepšila?
Mí dva bratři pracují na běžných pozicích v továrně. Myslím si, že je to individuální, pokud si člověk chce najít nějakou práci a být v něčem dobrý, tak může, a pokud nechce, nemusí. Já jsem se rozhodl jít vlastní životní cestou. Kromě toho, že jsem lektorem znakového jazyka ve Znakovky.cz, jsem založil ještě Znakovárnu - komunitní vzdělávací centrum. Cítil jsem potřebu dát něco více své komunitě. Děláme zde přednášky a workshopy na nejrůznější témata pro neslyšící i slyšící, kteří mají zájem o znakový jazyk.
A myslím, že se situace pro neslyšící zlepšuje. Zlepšují a rozšiřují se služby, neslyšící jsou více přijímaní do zaměstnání, lepší jsou i školy a tlumočnické služby. Navíc jsou více využívány kompenzační pomůcky ve školách i v dopravních prostředcích. Situace je tedy lepší než dříve. Ale třeba za socialismu museli pracovat všichni, včetně neslyšících. Zatímco v dnešní době si zaměstnavatel vybírá zaměstnance, a tím občas narážíme na bariéry.
Vcíe v rozhovoru aktualne.cz
31.8.2017
„Jsem od narození neslyšící, stejně jako celá moje rodina. Máma, táta neslyší, brácha neslyší, jeho děti také neslyší. Doma všichni znakujeme, takže se v pohodě domluvíme. Ale komunikace se slyšícími je pro moji rodinu těžká. Já hodně špatně slyším, ale mluvím. Oni mluví hodně špatně.“
„Mnoho slyšících se na neslyšící stále dívá jako na postižené, vlastně hloupé lidi. Protože ve společnosti stále přežívá to, co kdysi dávno řekl Aristotelés – že ti, kdo se narodí neslyšící nebudou schopni myšlení. Tenhle pohled už dva tisíce let způsobuje, že neslyšící se ve společnosti hodně uzavírají do sebe. Většina z nich mají slyšící rodiče, kteří na ně samotní někdy pohlíží jako na chudáky, kteří nemohou různé věci dělat. A tak to dělají za ně a ten neslyšící člověk je pak méně samostatný.“
„Děláme od letošního roku diskuze a workshopy, kterým říkáme ‚Znakovárna‘ – bavíme se, slyšící i neslyšící dohromady, o tématech jako jsou vztahy v rodině, duchovno nebo smrt. Snažím se tím otevřít neslyšícím oči, pomoci jim najít jejich smysl života. Ale filosofická a duchovní témata jsou pro neslyšící těžké. Mnoho z nich nečte, protože čeština je pro ně cizí jazyk – od narození neslyší, nemohou ji tedy mít jako jazyk mateřský. Jako první se naučí znakový jazyk a až později mluvený a psaný. Ale znakový jazyk je stejně přirozený a systematický jako jazyk mluvený. A lidé, co ho používají mají díky tomu i různé výhody, například vyvinutější vizuální myšlení a paměť.“
„Já znakový jazyk miluji, je to můj život. Mluvený jazyk je moje bariéra. Ale snažím se v něm stále zlepšovat, abych ty dva světy mohl propojovat. Protože mezi nimi nakonec není žádný rozdíl – slyšící i neslyšící mají stejné srdce.“
/
„I am hearing-impaired since I was born, just like my whole family. My mom is deaf, my father is deaf, my brother is deaf, his children are deaf too. We use sign language to communicate at home, so that’s okay. But it’s hard for my family to communicate with hearing people. I can hear very poorly but I talk. The others talk very poorly.“
„Many hearing people still look at deaf people as if they were in fact dumb. Because in our society, the ancient belief of Aristotelés is still widely held. He said that those who are born deaf are not able to think. For 2000 years this view has been causing that deaf people withdraw into themselves. Most of them have hearing parents who themselves sometimes look at them as if they were unable to do things so they do it for them. The deaf person becomes less independent this way.“
„Since this year we started with workshops and discussion that we call ‚Znakovárna‘ – we talk, both hearing and deaf people, about topics such as relations in the family, spirituality or death. By doing this, I try to open eyes of teh deaf people who comes, to help them find their meaning of life. But it’s hard for deaf people to discuss philosophy or spirituality. Many of them don’t read because Czech is a foreign language for them – they’ve been deaf since they were born so it cannot be their mother language. They learn sign language at first and only later spoken and written language. But sign language is as natural and systematic as any other language. And people who use it even have all kinds of advantages, for instance well-developed visual thinking and visual memory.“
„I love sign language, it’s my life. A spoken language is my barrier. But I try to get better at it so I can connect the two worlds. Because there’s no difference between them anyway – both deaf and hearing people have the same heart.“
Česko
Všetko alebo nič. Projekt skončil 29.9.2017 v 15:32.
Slovensky
Česky
English
