Úvaha
*
léto přejde
a podzim teskně zpívat bude
stromy se k zemi nakloní
však láska
vždycky zbude
*
noc přijde
bude černá
a smutno jako v hrobě
tma netečná a věrná
žalu, zášti a zlobě
*
vše marnosti prach překryje
a svízele a starosti
však
pořád je tu naděje
stále je důvod k radosti
*
zas kvásek vzejde
a jabloň svoje květy vydá vplen
tak ve světě to chodí
a podzim
ten nadaný malíř
zas svoje barvy namíchá
*
každou chvíli se život zrodí
a ta, co nemá ani halíř
a neptá se, zda se to hodí
zas láska křičí
do ticha