Nemyslím celý život jen na sebe. Nežádám pomoc s vydáním knihy jen pro své dobro. Chci, abyste věděli, že příspěvkem pomůžete i psychicky nemocnému výtvarníkovi Honzovi. Objevila jsem ho náhodou. Zapadlého, stranícího se světu a pečujícího o svou matku alkoholičku kdesi na vesnici. Jeho výtvarné cítění mě nadchlo. Dlouho jsem sháněla někoho, kdo by se dokázal ilustrací přebalu knihy stylově ztotožnit s malířským cítěním mého otce. Jeho fotografiemi a malbami je celá kniha ilustrovaná. Honza je ten pravý, který vdechne mé knize ducha normalizace, pocity smutku ale i naděje a smíchu. A já jsem se rozhodla, že v rámci křtu své knihy uspořádám Honzovi vernisáž jeho obrazů. Ta myšlenka ho nesmírně nadchla a rozhodl se zase začít tvořit a vrátit se ke své ženě a dceři do města.Tady je ukázka jeho tvorby. Takže děkuji za sebe, ale i Honzu a jeho zbloudilou duši za každý Váš příspěvek.