English
Česky
Slovensky
Dobrý den,
chtěl bych poděkovat za výraznou podporu, byť anonymní. Věřím, že se přispěvatelka přihlásí.(-: Co když je to vegetariánka? Nevadí! Jsem samozřejmě připraven vyměnit "pekingskou kachnu" za bulgur, dýňové rizoto nebo seitan wrap.
A protože i nadšené poděkování by bylo pro ostatní asi málo, připojim další ukázku (ochutnávku) z VABANKU, tentokrát jen psanou.
Zpoza rohu se vynořil číšník, kterého doprovázel ramenatý, asi padesátiletý muž. Byl vyšší, sportovní postavy, s tváří zarostlou prošedivělým strništěm vousů. Na hlavě bohatá kštice vlasů a chladné oči pod výrazným obočím. Vypadal spíš jako řezník, než jako bývalý házenkář. Zastavil se u obou mužů a pozdravil. Číšník se otočil a tiše zmizel za proskleným rohem.
„Můžu vás představit?“ Marek Češpiva se krátce podíval z jednoho na druhého.
„Pan Martin Nejedla z Hradu, pan Radomil Veet z byznysu. Prosím pánové!“
Oba si krátce stiskli ruce. Na rozdíl od hromotluka mu drobný muž, přáteli familiárně nazývaný Pivák, ruku k pozdravu nenabídl. Ledabyle ukázal na volnou koženou klubovku.
„Myslím, že pro nadcházející prezidentské volby je více než vhodné mít někoho na Hradě. Někoho, kdo ví, jakou strategii tam zvolí. Jak toho chtějí dosáhnout. S čím počítat. Nebo na co reagovat.“ dokončil větu Češpiva.
Radek, řečený „Žoky“ pokyvoval hlavou a pozoroval prezidentova oddaného poradce přes skla svých brýlí.
„Zeptám se přímo pane Nejedla, proč jste se rozhodl hodit prezidenta přes palubu?“
Martin Nejedla se nadechl k odpovědi, ale nedokončil ji. U stolu se vynořil sommelier s lahví Montrachetu Grand Cru, kterou držel v bílých rukavicích.
...
Veet pozvedl sklenici, podíval se kolegům do očí a lehce pokynul hlavou.
„Takže pánové Cheers!“ znovu se podíval přes obroučky brýlí.
„Zeptám se tedy ještě jednou, pane Nejedla, proč jste se rozhodl hodit prezidenta přes palubu?“
Jeden z nejbližších poradců prezidenta sklopil na vteřinu oči, jakoby hledal vhodnou odpověď. Pak přelétl rychle zrakem po obou mužích.
„Dobrá! Vyhodnotil jsem současnou situaci i předpokládaný výsledek prezidentských voleb následně. Mám za to, že prezident již příští období neobhájí a tak bych rád vsadil na jiného koně!“ podíval se jim zpříma do očí.
„Tomu rozumíme, ale co nám chcete nabídnout a co za to budete požadovat?“ do rozmluvy vstoupil zatím mlčící Češpiva.
...
„Co nabízím? Exkluzivní informace z prezidentova okolí, z jeho případné kampaně. Mám k dispozici rozlehlou kancelář v blízkosti jeho pracovny, takže mi nic neunikne. Vím o všem podstatném. A Miloš mě bere i na důležitá zahraniční jednání, často dokonce namísto šéfa zahraničního odboru. Mohu vaše lidí dát na seznam podnikatelů, co jedou s prezidentem.“
„Oukej. A co požadujete?“ zeptal se Žoky.
„Co chci?“ zopakoval Nejedla otázku, jakoby ji slyšel poprvé.
„Zachovat svůj vliv na ruské teritorium i poté, co prezident padne! Mám tam dost silnou pozici. A Putin tam přežije ještě minimálně dalších deset let! A to se třeba vašemu kandidátovi může hodit, ne?“ zakončil svůj proslov otázkou prezidentův poradce.
„Našemu kandidátovi?“ tentokrát se podivil Češpiva.
„Jasně! Musíte přece někoho podpořit, nebo někoho najít, kdo vyhraje! Kdo bude prosazovat vaše zájmy, váš byznys. Jinak jste ze hry, pánové! Nejlépe někoho, koho do prezidentské volby dostanou přímo senátoři nebo poslanci! Bez sbírání podpisů! Těch deset jejich hlasů seženete! Nebo si je přinejhorším koupíte!“
Radomil Veet se s Markem Češpivou na sebe podívali. Ten pohled trval sotva jednu, dvě vteřiny.
„Nevím, jaké informace o prezidentovi by za to stály. Ty podstatné jsou na webových stránkách Hradu,“ namítl Veet.
„Ale já myslím ty, kterými Mlynář drží prezidenta v šachu!“ naklonil se přes stůl a tiše dodal Martin Nejedla...