Vzpomínky Miloslava Nevrlého

Milí přispěvatelé,

knížka je vytištěna! To k nám takhle jednou ve čtvrtek z Brna Na Bělidlo dorazila spousta papírových krabic na dvou paletách. Všichni zaměstnanci nastoupili a živým řetězem jsme jednu po druhé přemístili všechny krabice do výtahu a v posledním patře zase z výtahu. Ještě vonící a pečlivě zabalené z tiskárny jsme knížky rozechvěle vybalovali a prohlíželi, jestli je vše podle našich představ. A je! Mockrát tedy děkujeme tiskárně Point CZ, s. r. o. a grafiku Jiřímu Kaláčkovi za vstřícný přístup a profesionální práci.

Je tomu už týden, co jsme Moje ptačí roky spolu s Miloslavem Nevrlým poprvé představili veřejnosti na Aktivu kroužkovatelů v Kostelci nad Černými lesy, kde se knížka a především její autor setkali s vřelým přijetím.

Autor Miloslav Nevrlý a redaktorka Alena Klvaňová představují knížku Moje ptačí roky kroužkovatelům v Kostelci nad Černými lesy 11. 11. 2017

Téměř dvě stě výtisků zvládl pan Nevrlý během Aktivu vlastnoručně podepsat či do nich vepsat věnování! Jeho vytrvalost a ochota jsou obdivuhodné.

Miloslav Nevrlý podepisuje výtisky Mých ptačích roků.

Zpráva, na kterou nejspíš netrpělivě čekáte, je zde: Všechny objednané výtisky právě putují poštou k vám! Ti z vás, kteří jste dali přednost osobnímu odběru v naší kanceláři, se mohou pro svůj výtisk zastavit v návštěvních hodinách v kanceláři ČSO Na Bělidle 34 na pražském Andělu. 

Návštěvní hodiny pro veřejnost:

Pondělí 13:00 - 17:00
Středa 9:00 - 12:00

Mimo uvedenou dobu jste také vítáni, ale může se stát, že zrovna nebude nikdo v kanceláři. Je proto lepší předem zavolat na tel.: 777 330 355.

Knížku si v kanceláři či na našem e-shopu můžete také zakoupit za 250 Kč (cena pro členy ČSO je 230 Kč). 

Autor poprvé nahlíží do své nové knihy.

Doufáme, že se vám knížka bude líbit. Veškeré vaše postřehy k ní uvítáme a předáme autorovi. Pan Nevrlý totiž stále nevěří, že jeho vzpomínky budou ještě dnes někoho zajímat. Reakce prvních čtenářů však hovoří jednoznačně:

"Přečetl jsem jí hned v neděli večer celou. V některých pasážích jako bych do posledního detailu viděl sebe, ale to tak bude asi mít více lidí z naší "zájmové bubliny". Horší je si přiznat, že ty devonské osobnosti nejsou až tak daleko od vlastní reality. Často o Pavlu Čtyrokém nebo třeba V. Burešovi mluvíval Vašek Votýpka, se kterým jsme na ptáky už normálně jezdili. A s Vl. Hájkem jsem byl jako mlaďas chytat kachny na lednických rybnících. Takže bych se v rámci paleozoika viděl osobně asi tak ve spodním permu. Škoda, že není tlustější... ta kniha. A už sháním Karpatské hry ..." P. Dalík

"Moje ptačí roky jsem přečetl jedním dechem! Zejména líčení devonských ornitologických časů je (jako) z jiného světa... Moc díky autorovi za napsání a dalším za pomoc s vydáním!" M. Hnízdil

"Ornitologie autorem získává báječný háv." P. Kverek

"Ta kniha je prostě boží! Čtu ji a nemůžu se od ní odtrhnout. Je dokonale nevrlovská, a tak je stejně skvělá jako Karpatské hry." M. Kupka

Na Aktivu kroužkovatelů se Miloslav Nevrlý sešel s dlouholetým vedoucím Kroužkovací stanice Jiřím Formánkem, se kterým se také setkáte na stránkách nové knížky. "Podívej, Jirko, tady na té fotce jsi ty!", říká M. Nevrlý svému dávnému příteli.

Touto aktualitou se s vámi loučíme a ještě jednou děkujeme za vaši podporu, díky níž se nám téměř do roka a do dne od prvního setkání podařilo knihu přenést z myšlenek, snů a představ na papír a skutečně ji vydat. 

První setkání v Severočeském muzeu v Liberci 2. 11. 2016. Zleva: Tomáš Brinke, jeden z prvních čtenářů autorových vzpomínek a iniciátor práce na knize, Martin Pudil, který mnoha způsoby v průběhu roku pomáhal při realizaci knížky, autor Miloslav Nevrlý a Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO, který vzal projekt pod křídla ČSO. Za objektivem Alena Klvaňová, která přípravou knihy prožila uplynulý rok.

Milí přispěvatelé!

Dnes v 17:20 vypršel čas našeho projektu na Hithit.com. Přispěli jste nám částkou 196 431 Kč, a dosáhli jsme tak 206 % žádané částky. Všem 492 přispěvatelům patří ohromný dík za důvěru a za odvahu podpořit vydání knížky! 

Díky velké finanční podpoře jsme mohli knížku odevzdat do tisku ještě před ukončením kampaně na Hithit v úterý 17. října. Teď je tedy řada na brněnských tiskařích a nám už zbývá jen čekat, až balíky vonící tiskařskou černí a papírem dorazí na pražský Anděl k nám do kanceláře. 

Část výtisků potom čeká cesta do Liberce k autorovi, který je podepíše a do některých přidá také věnování. A pak už si pro ně budete moci přijít do sekretariátu ČSO, nebo vám je doporučeně pošleme.

Abychom vám trochu zpříjemnili čekání, odtajňujeme obsah knížky:

A ještě taková perlička na závěr. Díky vaší podpoře se projekt Vzpomínky Miloslava Nevrlého stal sedmým dosud nejúspěšnějším projektem z kategorie literatura v žebříčku Nejvyšší procento vybraných peněz.

Děkujeme!!!

Milí přispěvatelé!

Ještě dva dny zbývají do konce naší krasojízdy na Hithit.com. S panem grafikem jsme si pospíšili, aby knížka byla připravena do tisku co nejdříve a abychom vám ji stihli rozeslat do konce listopadu.

Zvláště ty z vás, kdo si objednali výtisk s podpisem a s věnováním, ale prosíme o shovívavost. Výtisky musíme dopravit panu Nevrlému a musíme mu také dát dostatek času na podepisování. Je sice vaším zájmem moc potěšen a každé navýšení počtu podepsaných výtisků ochotně odsouhlasil, ale nechceme ho uhnat! Proto raději neslibujeme přesné datum dodání. Každopádně do Vánoc, jak se někteří ptáte, k vám knížka určitě dorazí!

Dlouho jsme s autorem rozvažovali, zda dát třem textům v nové knížce sjednocující název. Pro grafika to byl oříšek, zpracovat na malém prostoru titulní strany tolik slov, tvořících tři samostatné názvy! Také jsme si říkali, že jeden název bude pro čtenáře srozumitelnější.

Nakonec minulou středu padlo rozhodnutí, jak cituji z dopisu Miloslava Nevrlého: Středa je dobrý den k vyřčení posledního "titulního" slova. Mene, tekel, ufarsin: shledal jsem, zvážil a rozděluji. Včera (vlastně už to bylo dnes) mě těsně před usnutím napadlo, že nejvíce by se mi líbil název  MOJE  PTAČÍ  ROKY. I po probuzení se mi to zdálo dobré. Nic lepšího už mě asi nenapadne.

A tak se sbírka tří textů bude jmenovat MOJE PTAČÍ ROKY a dostane tuto obálku:

Na obálce je snímek starého německého chytače kvíčal z knihy Wernera Sunkela o čihařství Der Vogelfang für Wissenschaft und Vogelpflege, který autora okouzlil již před šedesáti lety, kdy mu knihu zapůjčil docent Walter Černý. Na zadní straně přebalu pak jsou vedle anotace pérovky z roku 1835 z knihy Eduarda Eisenacha Die Naturgeschichte in getreuen Abbildungen und mit ausführlicher Beschreibung derselben. Vögel.

Za dva dny kampaň na Hithit skončí a s ní možnost předplatit si knížku za zvýhodněnou cenu pro ty, kteří nám svým příspěvkem pomáhají knížku vydat. Po vydání ale bude knížka k prodeji na e-shopu ČSO a jednáme o dalších prodejních místech.

Děkujeme za neutuchající podporu!

„Další knihu už psát nebudu, jedině kdyby…“

Citujeme z Libereckého deníku ze dne 26. 10. 2013:

Další knihy se autor psát nechystá. Výjimku by snad udělal, jen kdyby nějaký nakladatel chtěl vydat jeho příhody z mládí spojené s chytáním ptáků a ptačími pranostikami. „Je to takový nesplněný sen. Myslím si ale, že doba se za půlstoletí změnila natolik, že už by to asi nikoho nezajímalo," řekl Nevrlý. Sám pro sebe si příběhy psát nechce. „Nikdy jsem nepsal do šuplíku, vždy někdo něco chtěl, a tak jsem to napsal," dodal.

Právě jeho zájem o ptáky byl na počátku jeho budoucí kariéry zoologa. „Od 15 let jsem byl členem ornitologické společnosti, jezdil jsem za ptáky po celé republice. Tím jsem se dostal k přírodě a díky tomu jsem pak šel na přírodovědnou fakultu studovat zoologii," zavzpomínal.

Zdroj:http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/dalsi-knihu-uz-psat-nebudu-jedine-kdyby-20131026.html

A vida! O čtyři roky později nějaký nakladatel chtěl! Česká společnost ornitologická díky podpoře vás, přispěvatelů, vzpomínky svého dlouholetého člena skutečně vydá. A stihneme to navíc skoro přesně k 84. narozeninám autora, které oslaví 29. října. Děkujeme vám, že společně můžeme autorovi splnit jeden z jeho snů!

Díky vaší podpoře se nám na cestě za knížkou podařilo zdolat všechny milníky. Už 4. 10. jsme pomyslně dosáhli vrcholu Parîngul Mare a hned o den později i vůbec nejvyššího vrcholu rumunských Karpat, Moldoveanu. Publikace, kterou v listopadu vydáme, tak bude sbírkou tří autorových textů o ptácích se 128 stranami.

Náčelníkovi, jak je Miloslav Nevrlý znám mezi skauty, se nejprve nezamlouvala myšlenka doplnit dosud neuveřejněné texty o starší, již několikrát publikovaný Rok s ptačími křídly. My jsme si ale říkali, že by byla škoda připravit současné čtenáře o půvabné popisy jednotlivých měsíců v ptačím světě. „Křídla“, jak textu pracovně říkáme, vycházela v letech 1976–1977 v časopise Pionýrská stezka a v letech 2005–2014 ji ve sbírce Větrné toulání vydalo Tiskové a distribuční centrum Junáka. Naše knížka je ale určena širšímu okruhu čtenářů se zájmem o ornitologii a přírodu, kteří tato vyprávění dosud možná neznají. A tak doufáme, že vám, až knížku otevřete, bude připadat naše rozhodnutí správné. Abychom vám trochu zpříjemnili čekání na knihu, přinášíme ukázku z tohoto do knížky přece jen přidaného textu.

Ptačí říjen

Říjen byl pro mne králem měsíců. Žlutým měsícem, v němž táhli od severu k jihu, ze zimy do tepla zpěvní ptáci. Choulostivé druhy odlétaly sice už v září, žluvy dokonce v srpnu, ale většina pěvců opouštěla domovy teprve v říjnu. Chodíval jsem tehdy nejraději časně zrána na hřebeny holých kopců. Ta místa znávali již staří čihaři a ptáčníci. Tažní ptáci je znají dodnes. Tisíciletí táhnou stejnými cestami, horskými sedly, úvaly. I v okolí tvého bydliště musí být takové místo, stačí se jen pozorně dívat. Usedneš-li tam zrána, poznáš brzy, že drobní pěvci netáhnou k jihu v ohromných hejnech, která by zastiňovala oblohu. Nebudeš-li spěchat (a nic není ptáčnictví tak vzdálené jako spěch!), uvidíš brzy, jak se nizoučko nad hřebenem přehupuje jedno hejnko ptáků za druhým. Vždy tak kolem deseti ptáků. Letí nízko, šetří síly na dalekou cestu. Krásný je tah ptáků za chladného rána, tah, který nezná hranice lidských států. Ptáci se za letu neustále svolávají, a tak ti, kteří znají ptačí hlasy, hned slyší, kdo jim to nad hlavou spěchá ze severu. Hejnko stehlíků, čížků, hýlů, dlasků, pěnkav, strnadů, konopek a mnoha dalších, většinou semenožravých ptáků. Hmyzožraví čili měkkozobí pěvci táhnou raději křovinami v říčních údolích. Samotářsky, jako skřítci, se proplétají bezovými houštinami pěnice, lejsci, budníčci, drozdi, červenky. Často táhnou i za nocí. V takových houštinách rozvěšovali svoje sítě ptáčníci. To bylo v dobách, kdy se ptáci chytali buď na jídlo, nebo později na chov a prodávali se na trzích. Dnes se tak chytají už jen na kroužkování. Vzpomínám, že jsem kdysi v houštině na břehu Vltavy chytil 10. října během chvíle tři sametové černohlávky. Měl jsem bláznivou radost! V říjnu – králi měsíců – najdeš ptáky všude.

Atmosféru čtyř ročních období vystihují akvarely Martina Kupky, vytvořené pro tuto knihu. Hejnko stehlíků ilustruje říjen a podzimní náladu.

Milí přispěvatelé!

Váš neutuchající zájem a podpora vydání nové knížky Miloslava Nevrlého nás velmi těší a motivuje při práci na její přípravě do tisku, ale zároveň si uvědomujeme velkou zodpovědnost k vám i k autorovi. Myslíme na listopad, na to, jak napjatě očekáváte balíček a jak ho konečně rozbalujete... Bude se vám knížka líbit? Splní vaše očekávání? 

V neděli 1. 10. jsme dosáhli 150 % původní částky a tak jsme na naší pouti za knihou pomyslně zdolali další vrchol, tentokrát v Nebetyčných horách, Piatra Crailui, horu La Om (2238 m n. m.). Už 330 nadšenců nám svým příspěvkem vyjádřilo důvěru! Díky tomu je teď jasné, že v knížce můžeme věnovat dostatečný prostor dalšímu textu autora, a to také zcela novému a dosud nepublikovanému, který dokončil teprve letos v létě. Ptačí pranostiky, rozverné veršovánky založené na faktech ze života ptáků, vyjdou v připravované knížce vůbec poprvé. Doprovázet je budou nádherné historické ilustrace ptáků z knihy Eduarda Eisenacha "Die Naturgeschichte in getreuen Abbildungen und mit ausführlicher Beschreibung derselben. Vögel." vydané v roce 1835 v Leipzigu, která je uložena v knihovně České společnosti ornitologické.

Snad vás potěší další říjnová pranostika připomínající hejnka zrnojedů, mezi nimi i stehlíků, putující podzimní krajinou:

4. 10. sv. František

Mlha se za jitra nad zemí vytrácí,
za svatým Františkem spěchají zpěváci

A jaká výzva je před námi? Máme ještě 16 dní na to oslovit další čtenáře, kterým by nová knížka mohla udělat radost. Máte ve svém okolí někoho, kdo se rád toulá přírodou, rád čte vzpomínky, nebo kdo má ve své knihovně na čestném místě Karpatské hry nebo Knihu o Jizerských horách? Dejte jim vědět, že si na Hithit mohou knížku přepdplatit za zvýhodněnou cenu.

Nyní už je jasné, že knížku vydáme. Vybereme-li ale ještě 9500 Kč, které zbývají do další mety, vrcholu Parîngul Mare (2519 m n. m.), budeme moci rozšířit počet stran na 128 a přidáme celý další text autora Rok s ptačími křídly i se čtyřmi celostránkovými akvarely Martina Kupky (Logana).

Předem děkujeme za podporu!

Milí přispěvatelé,

vaše úžasná podpora nás postrčila kupředu. Rozhodli jsme se připodobnit cestu knížky kampaní na Hithit k putování rumunskými Karpaty, inspirováni nejoblíbenější knihou autora, Karpatskými hrami. Vydáváme se tedy na túru a za každý zdolaný vrchol přidáme něco do knížky a také nějakou novou odměnu. Jdete s námi?

Pokud zvládneme vybrat ještě 13 979 Kč, a dosáhneme tak 150 % původní částky, pomyslně pokoříme vrchol La Om (2238 m n. m.) v Piatra Craiului, Nebetyčných horách.

Dotkneme se společně nebe na nejvyšší hoře Nebetyčných hor? Pokud se nám to podaří, svatí sestoupí z nebeských výšin do naší knížky – přidáme k Devonu celý další, dosud nepublikovaný text Miloslava Nevrlého Ptačí pranostiky, v němž ke svátkům světců vytvořil krátká úsloví odrážející život ptáků v daném období. Pranostiky doprovodí historické kresby ptáků.

Vybíráme jednu říjnovou pranostiku jako ochutnávku:

18. 10. sv. Lukáš

Když zrána stříbří luka Lukáš,

za mořem, bukači, bukáš

Ale samotné pranostiky nejsou vše. Ke každé autor také přidává krátké vysvětlení:

"Stál jsem před šedesáti roky na konci jarní louky. Přede mnou začínala stěna nekonečných rákosin Bohdanečského rybníka. Z hloubi těch neprostupných, snad čtyři metry vysokých trav se občas ozvalo zabučení. Nedalo se odhadnout, je-li bukač blízko nebo daleko. Z ruksaku jsem vyndal prázdnou litrovou skleněnou láhev, v jakých se tehdy prodávalo mléko. Fouklo-li se správně přes její hrdlo, vydala láhev zvuk podobný hlasu bukače velkého. Správnou výšku bukačího tónu jsem doladil přilitím vody do láhve. Zdálo se, že hlas v rákosinách zesiluje, jakoby se pták blížil. Dul jsem dál. Bučení sílilo. Pojednou asi deset metrů ode mne vylétl prudce nad rákosiny velký hnědý pták a těsně nad jejich vrcholky zamířil zpět do nejhlubších rákosin. Láhev jsem uložil do ruksaku a vydal se dál. Když jsem stál na stejném místě o půl roku později, pokrývala louku jinovatka a rákosiny byly tiché, omrzlé. Přestože jen málokteří bukači od nás dolétnou na svých zimních potulkách až do Afriky, představa, že můj bukač buká kdesi za mořem, mě naplňovala radostí."

Na četné žádosti také přidáváme další odměny! Objednali jste si knížku ve chvíli, kdy byly výtisky s podpisem nebo s věnováním vyprodané, a přesto byste je chtěli? Využijte omezenou možnost a dokupte si podpis nebo věnování do již předplacené knížky.  

Chcete-li podpořit Ptačí pranostiky více, můžete zvolit poděkování za podporu jejich publikování v knížce. Vaše jméno se pak objeví mezi dárci v knížce a dostanete výtisk podepsaný autorem.

Předem děkujeme a napjatě sledujeme, kam se nám díky vaší podpoře podaří knížku posunout!

Milí přispěvatelé,

jste opravdu úžasní! Vážíme si moc vaší podpory, která stále nepolevuje.

Vaše vzkazy průběžně předáváme panu Nevrlému. Mnozí z vás Náčelníka znají, ať už ze stránek jeho knih, nebo osobně. Proto jistě víte, jak je skromný. Možná byste nevěřili, kolik sil nás stálo přesvědčit ho, že jeho jedinečné vzpomínky budou zajímat i někoho dalšího, než jen malý okruh jeho známých. My jsme ale od začátku věděli, že napsal něco výjimečného, nejen z pohledu ornitologů. Číst jeho texty jako jedni z vůbec prvních čtenářů bylo pro nás privilegiem. S každou další přečtenou příhodou, slovním obratem nebo vtipnou glosou jsme si říkali: To je výborné, to musíme šířit!

Proto nás nesmírně těší, že se díky vaší odezvě podařilo dosáhnout základní částky, a to tak nečekaně rychle. Co na to sám autor? Podělíme se s vámi o jeho reakci na tuto skvělou zprávu:

"Ohromila mě ta neviditelná a obrovská moc elektronických medií. Během dvou dnů získat sto tisíc!  Zároveň mě ale téměř zdrtila odpovědnost, kterou jsem na sebe vzal; vědomí, že lidé mi důvěřují a kupují něco předem, aniž by to znali. Dybysem to byl bejval věděl (jak se píše v Knoflíkové válce :-), tak bych textu věnoval mnohem větší péči, psal jsem to lehce, bez pocitu zodpovědnosti, přímo do počítače. Možná, že je to nakonec dobře, takhle není text upachtěně ulepenej, ale vlastně nevím. Teď už je pozdě s tím něco dělat. :-("

My si myslíme, že s textem už nic potřeba dělat není, jenom ho vydat!

Přejeme si a ze všech sil se snažíme, aby ani forma nebyla upachtěně ulepená, ale krásná a důstojná. Pomozte nám dosáhnout 125 % základní částky a vybrat 118 750 Kč. Díky tomu budeme moci navýšit počet stran a použít více fotografií a dobových dokumentů – např. ukázek z autentických autorových deníků z doby, kdy mu bylo 16–20 let. Už nebudeme muset dlouze rozmýšlet, kterou stránku oželet, protože se nám do původního rozsahu nevejde.

Aby se vám lépe přispívalo, dostali jsme od Náčelníka svolení doplnit dalších 30 výtisků s autorovým podpisem jako odměnu.

Děkujeme!

Když dosáhneme 125 %, budete se moci ponořit do originálního deníku patnáctiletého Míly Nevrlého. V jeho vlastnoručním zápisu z 30. dubna 1949 se tak třeba dočtete, jak se účastnil víkendové výpravy na rybník Řežabinec s docentem Walterem Černým z pražské přírodovědecké fakulty. Dozvíte se, že tenkrát pozorovali např. čejky, chřástala vodního, bekasinu nebo obě čírky a že tam tehdy hnízdilo 1500 párů racků! Kromě toho se díky autorově pečlivosti seznámíte s tehdejšími cenami: čaj 5.50 Kčs, vlak z Ražic do Protivína 9 Kčs a taky jedna polévka za 3 Kčs, což byla i na tehdejší poměry zřejmě tak výhodná cena, že si tuto informaci autor podtrhl:-)

Milí přispěvatelé!

moc nás potěšil váš obrovský zájem, díky kterému jsme dosáhli 100 % částky včera kolem 22. hodiny, tedy za 52 hodin od spuštění projektu na HIthit, kterému títmo děkujeme za příležitost!

Projekt ale nekončí, stále budeme rádi, když o připravované knížce dáte vědět všem známým, kterým by mohla udělat radost. Vaše podpora nás motivuje a popohání. Shromáždíme-li společně ještě více financí, umožní nám to rozšířit počet stran a přinést vám tak více dobových fotografií a dokumentů, zvýšit náklad nebo použít kvalitnější papír.

Děkujeme! A přinášíme další perličku ze zákulisí příprav knížky.

Text knížky vznikal od jara roku 2016 a některé pasáže byly dokončeny až letos v létě. Během té doby jsme zažili několik obohacujících schůzek s autorem. Jedním z výjimečných momentů pak bylo setkání, které se nám podařilo zoragnizovat loni před Vánoci. Autor se tehdy zase viděl s přítelem, se kterým v mládí vyráběl kroužky a vyrážel na výpravy za ptáky – po 60 letech se setkal s Jiřím Formánkem. 

. 

Výprava na slavíky modráčky. Míla Nevrlý (vlevo) a Jiří Formánek, vedoucí kroužkovací stanice v letech 1965–2001. Chladná neděle 29. března 1953 na pravém vltavském břehu nad Modřany, nedaleko komořanského přívozu. Po Vltavě šly ledy, modráků táhlo ještě málo. 

Setkání po 63 letech. Míla Nevrlý (vpravo) a Jiří Formánek se sešli na vánočním večírku v kroužkovací stanici v prosinci 2016.

Milí přispěvatelé,

moc jste nás potěšili svým obrovským zájmem a rychlou podporou vydání knížky Míly Nevrlého. Jsme moc rádi, že jsme se nemýlili a že mezi námi stále jsou nadšenci (pro přírodu, pro ptáky a pro dobrou literaturu), jako jsme my a jako je sám autor.

Za prvních 24 hodin jste tisk knížky podpořili částkou 42 781 Kč! Jestli to půjde tímto tempem i nadále, tak můžeme za chvíli tisknout. Moc si vážíme vaší důvěry! 

Nejrychleji šly na odbyt dva druhy odměn – výtisk s podpisem autora a výtisk s věnováním autora. A to tak rychle, že už v úterý večer byly obě vyprodány. A to nám nepřijde spravedlivé pro ty, kdo se o projektu dozví později.

Proto jsme pro další zájemce připravili nášup těchto odměn. Přidejte si!

Chcete-li, pište nám do vzkazů své komentáře, ptejte se, povzbuzujte, kritizujte...

Co říkáte třeba našemu videu? Vznikalo v autorově útulné pracovně plné knih, obrázků ptáků a světců, kde takřka přímo za okny začínají Jizerské hory. Při jeho natáčení panovala uvolněná přátelská atmosféra. Za video moc děkujeme režisérovi a dvornímu ilustrátorovi ČSO Janu Hoškovi a kameramanovi Mariánu Polákovi. Oba do toho šli s nadšením, bez nároku na honorář a nezastavil je ani odjezd na dovolenou, a tak video tak trochu voní mořem.