Doporučuji nejdříve tak zvaně ukotvit samu sebe, než začneme s dětmi něco vymýšlet. Měli bychom mít plán, znát své cíle a především své možnosti. Přemýšlejme na chvíli my sami, například nad pravidlem „Jsem s každým kamarád.“ Je splnitelné? Musí se stát pravidlem pro všechny? Není splnitelné a je to nesmysl. Ani my v práci nejsme s každým kolegou kamarádi. Jsme totiž úplně stejná formální skupina, jako je naše oddělení školní družiny. Nevybíráme si kolegy úplně stejně, jako si své spolužáky nevybírají děti. Nemohu být s každým kamarád, proto se mi tato formulace nemůže stát pravidlem a nemohu ho respektovat.
Jak uchopíme ztvárnění, neboli vizualizaci pravidel je čistě na nás. Děti více baví obrázky, které tak přitáhnou jejich pozornost. A jelikož je opakování matkou moudrosti -pravidla by měla být na očích, čitelná a srozumitelná. Po instalaci si každé pravidlo zopakujeme a vysvětlíme.