Žalující Země
*
Země vchází do síně
ramena má svěšená
zmlkla hrůzou soudkyně
porota je zděšená
*
oceány špinavé
lesy vyhořelé
celé tělo bolavé
oči unavené
*
usedla Zem na lavici
jižní stranu položila
sever skryla pod čepici
suché větve v klín složila
*
„nikdy jsem nechtěla žádat“
mluví hlasem šumivým
„o život se bít a hádat
přiznávám se
neumím
*
každý
kdo má oči
vidí
jenže vy je přivíráte
celý vesmír už se stydí…
jsem tu
co s tím uděláte?!
*
dveře jste přibouchli
před zodpovědností
mne jste vyplenili
jste tu jen hosti
*
hole jste zlomili
nad lží a krutostí
a teď jste užaslí
obecnou hloupostí
*
levně jste koupili
a draze platíte
pohodlí zvolili
v splašcích se topíte
*
nakrmení
přesycení
unavení životem
hledáte jenom vzrušení
drancujete mě
svou zem
*
a moje krajina?
v křečích se zmítá
bez stromů pustina
kdysi tak sytá“
*
rozpačité ticho v síni
odpovědět neumí
„chceme důkazní řízení“
dav souhlasně zašumí
*
„žalující
je nám líto
chápu vaše rozhořčení
odkládám na neurčito“
Země křičí: „Čas už není!“
*
odklepnuto
odročeno
zapsáno a založeno
vyvádějí matku Zemi
a lidstvu je odzvoněno
***