English
Česky
Slovensky
Domnívám se, že je velmi důležité pochopit, že síla České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska spočívá v síle NATO a EU, a pokud jsou tyto organizace silné a stabilní, Visegrádské skupině se nic nestane. Ruský historik Yuri Felshtinsky v rozhovoru pro Biztweet.
Biztweet: Vaše poslední kniha "World War III: The Battle for Ukraine" udělala rozruch. Jaké byly reakce Ruska a Ukrajiny?
Yuri Felshtinsky: Kniha byla napsána a vydána krátce po ruské invazi na Ukrajinu, v době, kdy byl Krym již připojen a východní Ukrajina byla ve válce. Snažil jsem se naznačit a ukázat, co by se mohlo stát, kdyby Rusko pokračovalo ve vedení války proti ukrajinskému lidu.
Bylo to v době, kdy bylo v Rusku i ve zbytku světa otevřeně diskutováno nebezpečí invaze v plném rozsahu. To bylo tím, čeho se všichni báli, a ukazoval jsem, že ruská anexie Krymu a invaze do východní Ukrajiny by mohla vést ke Třetí světové válce, i když to nikdo úmyslně neplánoval.
Na Ukrajině se mé publikace setkaly s velkou odezvou a byly vytištěny a přetištěny do mnoha ukrajinských publikací v ruštině i ukrajinštině. V Rusku nebyly nikdy citovány ani zmíněny. Jak však víme, ruská vláda se rozhodla proti plné válce proti Ukrajině. Konflikt byl zmrazen na území a v čase.
Biztweet: Jaký je váš názor: může konflikt ve východní Ukrajině nějak skončit? Nebo bude pokračovat v nových oblastech a na nových frontách?
Yuri Felshtinsky: Řekl bych, že pokud bude Putin u moci, bude konflikt na východní Ukrajině naživu. Je to proto, že Putin nemá žádný podnět, aby ho ukončil, a má mnoho důvodů, proč ho udržovat. Zahájením územního konfliktu s Ukrajinou v roce 2014, stejně jako s Gruzií v roce 2008 a s Moldavskem ještě před tím, než se Putin stal vůdcem Ruska, Putin dosáhl alespoň jednoho strategického cíle: vytvořil situaci, kdy by tyto země měly překážky v cestě do NATO.
Promeškal tuto příležitost, když pobaltské státy a východní Evropa riskovaly, že začnou Třetí světovou válku, pokud se Rusko odváží pokusit se v některých omezených formách znovu vytvořit staré SSSR.
Zjevným „novým územím“ v rizikové zóně je Bělorusko, které není členem NATO a sousedí s Ruskem na Západě. Připojení Běloruska umožní Kremlu mít společné hranice s Lotyšskem a Polskem a dramaticky rozšířit své hranice s Litvou a Ukrajinou. Pokud byl argument, že Ukrajina nemá právo existovat jako nezávislý stát, použit ruským propagandistickým strojem v roce 2014, jistě bude znovu použit v okamžiku, kdy se Kreml rozhodne obsadit Bělorusko, které před rokem 1991 nikdy neexistovalo jako nezávislý stát. S ohledem na nepopulárnost Lukašenka jak uvnitř, tak mimo jeho zemi, příliš mnoho lidí nezvedne své hlasy v obraně nezávislosti Běloruska.
Biztweet: Je Evropa, například soused Ukrajiny - Slovensko - v ohrožení ze strany Ruska?
Yuri Felshtinsky: Nemyslím si, že v tomto bodě Rusko představuje vojenskou hrozbu pro území, která nebyla součástí starého SSSR. V tomto bodě hovoříme o bezpečnostní hrozbě, ekonomické nestabilitě, kterou přináší Rusko, když používá ropu a plyn, jako druh zbraně hromadného ničení, nebo o politické nestabilitě, když se zapojuje do evropských voleb podporou na straně proruských a antievropských kandidátů. Vidíme to samozřejmě v České republice, v Maďarsku, v Itálii, Francii, Rakousku, či v Černé Hoře, kde se ruské speciální služby pokoušely svrhnout vládu, aby se zabránilo vstupu do NATO…
Některé další případy byly pravděpodobně ponechány bez povšimnutí. Rusko tak využívá všech dostupných zdrojů: politických, finančních, ekonomických a dokonce i vojenských, aby rozšířilo svůj vliv v Evropě, zejména v bývalé východní Evropě. Ale zvážit možnost ruské invaze na území člena NATO znamená zvážit možnost světové války. Ruská agrese k ní může vést, ale ne záměrně. Musíme si však uvědomit, že obě světové války - první a druhá světová válka - začaly neúmyslně.