English
Česky
Slovensky
Nejlepší kalafunu zakoupil ve speciálním šopu with music material, you know? Ale, chyba. Houslím stále něco chybělo.
Leží Jan a k ránu do stropu kouká. Najednou bleskem pochopil. Nejlepší žíně ke smyčci jsou z koní, kteří se plaví v Čechách! Tam, kde jsou zelené mechy, voňavé paseky a ...Madlenka.
Vyskočil z postele. Spěšně se obléknul, na stůl položil nájemné za poslední měsíc. Běžel k přístavu a na loď naskočil.
Jestli si myslíte, že se Madlenka v české zemi vdala, zatímco Jan v cizině pokroutky tropil, to se pletete. V zemi, kde je měkký mech, voňavé paseky a dobré víno, jsou věrné ženy.
A tak Jan s Madlenkou v malé houslařské dílně s kupou dětí zpívají vysoko i nízko. Jan je štíhlý jako dřív, má veselé hnědé oči, rozcuchané vlasy a na Simone dočista zapomenul. Vždyť; koukněte na Madlenku! Takovou ženskou by pohledal! Jako vítr, jako louka, jako břink.
Nástroje voní dřevem z poctivých českých smrků a na návsi stojí lípa tak jako dřív.
Jen někdy, to když se děti přou, co kdo z nich bude dělat a kam všude do světa se vydá, až bude velký, se Jan lišácky pousměje, mrkne na Madlenku a neříká nic.
Už dobře ví, že domova si začneme vážit teprve, až o něj přijdeme. A že je radost moci se ještě vrátit domů, ke kořenům, stromům a koním. A největší štěstí pak je, když nás doma čekají.
Inu, dětem to říct nemůže. Ony na to také přijdou. Nevěříte? Věřte. Co svět světem stojí, základní věci se nemění.
***