Fantasy román Onero vznikal téměř pět let. První díl z trilogie Onero ságy, který se odehrává ve zbrusu novém světě, je konečně dokončený a rád by se ukázal světu. Podpoř vydání téhle knihy, která se snaží pojmout fantasy žánr jinak.
Author: Jiří Kos
Praha, Hlavní město Praha, Česko
All or nothing. Project finished on Aug 7, 2021 at 09:57.
Všechno to začalo před pěti, možná už šesti lety, kdy jsem začal vytvářet první kontinent Artak a zvířata s ním spojená. Myšlenkou bylo vytvořit fantasy svět, který nebude obsahovat draky, skřety a elfy, ale své vlastní prvky, a protože rád kreslím, tak mi to šlo celkem od ruky. Prvním impulsem bylo napsat jakousi parodii, ale potom mě napadl příběh Onera a začal jsem psát "román." Tak nějak vznikl základní kamen příběhu o chlapci jménem Bael. Od té doby jsem přidával víc a víc charakterů a menších příběhů, až se mi povedlo vytvořit příběh s několika hlavními postavama a dějovými liniemi.
Rukopis podle mě působí naturálně, a ačkoliv podle barvité obálky vypadá na pohádku, nedoporučoval bych ji dětěm. Je to úplně nový svět se svými vlastními zvířaty, rostlinami a zákonitostmi. Kniha má již hotovou obálku, ilustrace a korektura bude brzy dokončená na můj vlastní náklad, ovšem sazba a výtisk je příliš drahý, a proto jsem se rozhodl o formu fundraisingu.
(Symboly a základní číslovky ve světě Onero)
Bael, chlapec, jenž žije na chudém ostrově Artak, dostane možnost podívat se na legendární město Hydra daleko za mořem. Na planetě Onero se ovšem schyluje k válce. Bájný kontinent Xekaracharu, který donedávna dřímal v temnotě, ohrožuje ostatní země a Bael je do těchto mocenských rozepří nechtěně vtažen. Světem se ovšem šíří ještě něco, je to jakási síla, která bude mí velký vliv na výsledek války.
Planeta Onero se nachází ve stejném vesmíru jako planeta Země. Obě jsou si v mnoha věcech podobné, ač v jiných velmi rozdílné. Od sebe jsou vzdálené několik set galaxií, a jak by člověk řekl, spoustu světelných let. V době svého vzniku se Onero nacházelo v trajektorii kosmického roje, který ho velmi ovlivnil, a to především kometami, které dopadly na zem a přetvořily ho k obrazu svému.
Aby bylo možno svět Onero lépe poznat, je vhodné porozprávět o ročních obdobích. Lidé je nedělí na jaro, léto, podzim a zimu tak jako na Zemi, ale na šest velkých období – Pokhar, Quajr, Ekdar, Alajr, Ciojr a Xehkar. Nejvlídnějšími obdobími je konec Quajru, Alajr a začátek Ciojru. Na konci tohoto období teplota neúprosně roste. Navíc nastane jev známý pod jménem zásvěta, kdy se hvězda Sehajra, která za normálních okolností každý den vychází na oblohu, jen skloní k obzoru, ale nezapadne. Kvůli tomu nikdy nepadne noc. Hned na to v Pokhraru nastane zástina, kdy naopak hvězda nikdy nevyjde a dny jsou stinné a temné.
Rok trvá přesně čtyři sta dvacet šest dnů. Den se člení na osm okt a jedna okta odpovídá sto sedmdesáti šesti pozemským minutám. Pokud to tedy přepočítáme rok na minuty, je rok na Oneru o něco delší než ten na Zemi.
Svět je to poměrně mladý a neustále se přetváří k větší a větší stabilitě. Ovzduší obsahuje mnohem více elementárních prvků, a proto zde najdeme tvory, které nepotřebují nic víc než vzduch. Vyvinula se zde i třída živočichů, které by se dali shrnout pod název bezzrací – to jsou takoví tvorové, kteří nemají žádné oči. Vidí ovšem velmi dobře, prostředí vnímají buď celým povrchem těla, nebo díky zvukovým signálům z okolí.
Onero má pět základních barev – modrou, žlutou a červenou (tak jako tomu je na Zemi) a pak navíc dhaelovou a gangrovou. Pro člověka z jiné části vesmíru jsou tyhle dvě barvy nepředstavitelné. Jeho mozek je nikdy neviděl, a tudíž o nich nemůže mít žádné ponětí. Tohle všechno je ale na Oneru možné především díky tomu, že se nachází uprostřed „páteře“ vesmíru. To je část, která podpírá stabilitu celého bytí, a právě tohle místo dokáže zrodit jiné prvky, které potom lámou světlo úplně jinak. Je to taková spojnice do jiného světa.
Na planetě existují čtyři země – Artak, Ciol, Quartz a Xekaracharu a ačkoliv všechny obývají lidé, existují zde i jiné bytosti jako například Quarové na Quartzu. Sám člověk je velmi podobný lidem ze Země. Pár rozdílů se ovšem najde. Například to, že většina žen je stejně vysoká jako muži nebo že svaly jsou trochu jinak postavené a tělo má díky tomu trochu jiné proporce, avšak největším rozdílem je počet prstů. Oneřané mají na ruce jen tři prsty. Jeden menší – podobný palci, a dva delší.
Velký rozdílem je i víra – lidé zde neuctívají bohy, ale celistvost. Věří, že se po smrti prožité pocity znovu vrátí a už nikdy jejich intenzita neskončí. Základem je myšlenka úplnosti, která je postavena na číslici šest. Proč právě číslice šest? Její symbol je totiž jako jediný od konce do svého začátku propojený, a právě proto je považována za úplný. To zřejmě plyne z historického kontextu. Onerské počty jsou totiž založené na šestkové soustavě. To znamená, že místo desítky je největším číslem šestka. (V knize je ovšem pro lepší chápání počtů a množství použita desítková soustava.)
Náš příběh se odehrává v raném věku planety Onero. Období lze přirovnat k období starověku na Zemi, kdy lidé používali elementární suroviny. Ovšem i zdejší lidé se učí, jak materiály lépe zpracovat, a tak by se jejich nynější období dalo nazvat revolučním.
Děj začíná na Artaku – chudé zemi, která nemá dostatek materiálního bohatství k rozvoji – v místě, kterému se neřekne jinak než Trhlina. Tou je propadlina ve skále, která je tak obrovská, že se do ní vejde několik polí, řeka, jezero a vládnoucí pásma.
Pásmo je označení pro skalní město i s jeho okolním okolím. Je jich všehovšudy šest a nazývají se stejně jako čísla v šestkové soustavě – Kelo, Ro, Nar, Ke, Dor a Oner. Jelikož Oner znamená v překladu šest, je nejblíže celistvosti, a tudíž má největší vliv.
Nejdříve jsem měl v plánu napsat jednu velkou knihu, která by čítala přes 1000 - 1500 stránek, ale to by se nikdy nevydalo a zabralo by to spoustu času, a tak jsem příběh rozdělil na trilogii. První díl je konečně hotový a přišel čas ho ukázat světu.
Je mi 27 let a miluji příběhy - filmové, divadelní i literární. Věnoval jsem se scénáristice, dramaturgii a režii. Školu jsem ovšem nevystudovat, a tak to zůstalo jako moje záliba a ventilace mé fantazie. Psaní mě ovšem baví a naplňuje, v hlavě mi neustále kolují nějaké přiběhy. Až (a pokud) se mi podaří vydat celou ságu Onera, chtěl bych se psaní věnovat dál a napsat další příběhy.
Comments