Vydání novely o Janu Zajícovi V očích měli plameny

Jak to začalo

Na začátku bylo vyprávění Zajícova kamaráda a průvodce při uskutečnění jeho zoufalého činu Jana Nykla. Pro tehdy sotva šestnáctiletého chlapce se jednalo o zážitek, který ho poznamenal na celý život. Marná snaha odradit staršího kamaráda od jeho tragického záměru, následné stíhání pro trestný čin napomáhání sebevraždě, obviňování ze strany Zajícových sourozenců, nátlak Státní bezpečnosti … To vše vedlo k tomu, že po dalších 50 let o svých zážitcích mlčel. Tak se stalo, že s vlastně jediným přímým účastníkem celé události od roku 1969 nikdo – žádný novinář či historik – dosud nehovořil.

Dříve, než jsem se pustil do psaní, jsem začal studovat všechny dostupné prameny – archivy, dobové i současné články, zdokumentované rozhovory a výpovědi, reportáže, filmy. Vedle spolupráce s historiky jsem ale čerpal také ze vzpomínek dosud žijících Zajícových kamarádů z trampingu a spolužáků. To vše vedlo k tomu, že se v knize objevují i dosud nepublikovaná fakta a řada zatím neznámých detailů a okolností.

Co je můj cíl?

Když jsem rukopis V očích měli plameny nabídl běžným, komerčním, nakladatelstvím, byl výsledek vždy stejný. Knihu odmítla s tím, že takové téma je málo ekonomicky zajímavé. Jinými slovy – spíše by, podle jejich názoru, na knize prodělali, než něco vydělali. Z toho důvodu jsem se rozhodl do jejího vydání vložit vlastní peníze. Zatím mám zajištěn odbyt 300 výtisků. Cílová částka mi umožní vydat knihu alespoň v minimálním nákladu 600 kusů bez finanční ztráty.

Hodnocení historika

Mgr. Branislav Dorko, Ph.D., autor monografie Jan Zajíc (Matice slezská, 2012), ve svém posudku knihy „V očích měli plameny“ mimo jiné uvádí:

Novela ostravského autora, který se vedle svých odborných publikací týkajících se řízení a manažerských dovedností věnuje rovněž krásné literatuře, má všechny znaky zdařilého a současně velmi potřebného díla.

Zajícův tragický a zároveň heroický příběh již více než půlstoletí stále vzbuzuje zájem a emoce široké veřejnosti. Jeho osud se ale jen ojediněle odráží v dílech, která by měla spíše umělecký než odborný či publicistický charakter. Tuto mezeru se pokusil zaplnit Oldřich Šuleř svou novelou, v níž na jednu stranu využil maximum dostupných zdrojů, aby jeho ztvárnění Zajícova příběhu plně odpovídalo realitě, na stranu druhou pak do něj svým literárním pojetím vnesl zcela nový rozměr.

Tím, že se Šuleř nijak neodkláněl od doložených faktů, je jeho práce poutavě beletrizovaným, ale současně velmi přesným podáním událostí, které Zajícově činu předcházely, které s ním souvisely – a také těmi, které následovaly. Líčí jej s věcnou přesností a zároveň i s patřičnou pietou a úctou. Novela čerpá velkou měrou z vyprávění Zajícova kamaráda a průvodce při jeho uskutečnění jeho zoufalého činu – Jana Nykla. Právě paralelní dějová linie zaměřená na Jana Nykla, jež se s linií Jana Zajíce neustále protíná, dodává dílu na plastičnosti.

Jan Zajíc pojal svůj tragický čin jako krajní způsob boje proti diktatuře i proti lidské malosti a lhostejnosti. Stejně jako Jan Palach se stal symbolem touhy po svobodě. Tehdejší deziluze ve společnosti v období nastupující normalizace byla zcela odlišná od současné situace, neboť dnes žijeme ve zcela jiných poměrech. To však nic nemění na tom, že i naše stávající společnost má stále mnoho důvodů zůstávat velmi ostražitá vůči snahám tuto svobodu omezovat.

Oldřich Šuleř díky svému literárnímu uchopení tématu přináší nejen zcela nový úhel pohledu na okolnosti Zajícova činu, ale také formou vyprávění podloženého historickými fakty veřejnosti připomíná, že lhostejnost, pokrytectví a konformismus mají ve výsledku za následek beznaděj a zklamání.

Kdo jsem?

Nejsem žádný renomovaný spisovatel – tím byl můj otec stejného jména. Mé dětství, dospívání a pracovní začátky v době normalizace byly poznamenané mým „kádrovým“ profilem, který mi neumožnil studovat ani pracovat nikde jinde než v hornictví.

Po roce 1989 jsem zásadně změnil profesi. Poté, co jsem konečně mohl vycestovat do světa, jsem získával zkušenosti u zahraničních firem a začal se jako konzultant a lektor věnovat řízení a manažerským dovednostem. Externě jsem působil na některých vysokých školách a věnoval se psaní odborné manažerské literatury (např. Manažerské techniky I – III, Porada jako efektivní nástroj řízení, 100 klíčových manažerských technik, Management, Firemní strategie nebo 5 rolí manažera)

V roce 2018 jsem ve spolupráci s nakladatelstvím Klenov Pavla Kotrly vydal knihu Ukradený smích, vyprávějící s humornou nadsázkou o dětství, dospívání a začátcích pracovní kariéry v socialistickém Československu pod neblahým dohledem Státní bezpečnosti a stranických orgánů. Na této knize jsem si vyzkoušel, jak finančně náročné a obtížné je dostat ke čtenářům knihu, kterou jste vydali vlastním nákladem.