Poslední díl trilogie o potrhlé, skorolabradoří slečně Bloncce, si žádá vaši podporu! Je připravena další nálož veselých příhod ze života se psím parťákem a jeho kočičími kumpány, jak z pohledu paničky, tak i samotné Bloncky.
Autor: Alena Kučerová
Všechno, nebo nic. Projekt skončil 22.8.2020 v 15:52.
Úplně, úplně na začátku byla jedna potrhlá psice, jedna ženská s prokazatelnými sklony k hysterii a jeden sen. To se psal rok 2013. Potom se to všechno nějak promíchalo, propletlo a spojilo...
A díky obrovské podpoře našich fanoušků, mohla v roce 2017 vyjít první knížka o Bloncce "Můj život s Blonckou". V roce 2018 ji zostra následoval "Bloncčin deníček".
V roce 2019... Nic! To naše příznivce trošku rozesmutnilo.
Díky Vaší laskavé podpoře bych ráda pokryla náklady na výrobu a vydání třetí části veselých příběhů skorolabradorky Bloncky, její paničky Aleny a dvou kočičand, které nám dovolily sdílet s nimi společnou domácnost. A že je to partička k pohledání!
Pomůžete nám, aby i tato knížka mohla vzniknout?
Jak se vaří bobříková polévka?
Proč není dobré naštvat Golema a jaká je cena za něžnost?
Existuje psí ráj na Zemi?
Do koho se Bloncka zamilovala a kde se Gina ztratila?
A víte vůbec, kdo je vlastně ten Chuck?
Bloncka se opět hlásí o slovo, aby se mohla podělit o svoje každodenní radosti i starosti.
Život s její paničkou totiž vůbec není jednoduchý! Je to podle ní zkrátka baba, která zásadně vidí to, co vidět nemá, do všeho se plete a Bloncka ji má neustále v zádech! Zaručeně jenom proto, aby jí zkazila každou zábavu… Anebo ne?
Ukázka:
Milý deníčku,
tohle smrdí bezprávím, páchaném na mojí psosobě!
Hele, je podzim? Je. Okosuje se? Okosuje. Blíží se zima? Blíží.
Co velí příroda? Zakrmuj!!!
A myslíš, že baba přírodu poslechne? No neposlechne!
Šest let poslouchala a zakrmovaly jsme. Většinou obě, i když ona teda fakt neměla důvod. A najednou nic! Dřepí na mrazáku s mým masem jak ropucha na prameni a nedá. Teda dá, ale jenom normální porci. Navíc ani ťuk! Že prej zakrmovat nepotřebuju, páč už nebudu v zimě celej den venku. A navrch je sprostá! Prej už nejsem žádná křepelička a musím si udržet letní figuru i v zimě, kvůli kloubům, schodům a bla, bla, bla...
Hmmm. Tak od ní to sedí! Od ní, který už pomalu čouhají nohy z penálu a zimní figuru má furtumfurt celej rok!
A příroda mi dál našeptává "Sežer, co můžeš! Musíš mít zásoby..."
Ale z čeho mám nabrat ty dvě zimní kilečka, aby mi neprofoukly žebra, když mám místo chápavý paničky Hamiže z Lakotína, to už mi neřekne!
A nepomáhá nic. Ani psí oči, ani dotlačení misky čumákem k jejím nohám, ani když mlátím prázdnou miskou o zem, že chci nášup... Nic! Bych babě klidně sežrala i ruku, kdyby držela...
Do toho furt ta příroda "Žer! Už není čas otálet! Musíš se postarat!"
Tak jsem se teda postarala.
Když mi Hamiž dát nechce, vezmu si sama! Sice to byla jenom jednohubka, ale byla. Ulovila jsem si totiž myšáka a stihla ho spolknout dřív než ke mně dofuněla. Ječela, vztekala se, ať jí ho okamžitě navalím, šťourala se mi v tlamě, sápala se skoro až do žaludku jak moc ho chtěla, ale nic jsem jí nedala! Ani chloupek. A to má za to, krkna!
Jenže doma se mi to nějak rozleželo. V hlavě i v žaludku. V hlavě, kolik bych takovejch jednohubek musela nalovit, aby to mělo ten správnej efekt, a v žaludku mě šimral ocásek, nebo co... Tak jsem jí toho myšáka teda holt nakonec dala. Doprostřed kuchyně, pěkně před sporák. A zase nebyla ráda. Jí se prostě nezavděčíš!
Jsem zkrátka chudák.
Takže, milý deníčku, teď musím fofrem vymyslet plán! Strategickej plán, jak z Hamiže vyrazit nějakou tu flákotu navíc, aby byla příroda spokojená.
A já taky.
Bloncčino a moje povídání doplní svými krásnými ilustracemi Libor Smetana, fotku na obálku bude mít opět na svědomí naše dvorní fotografka, úžasná Adéla Tůmová.
A pro skalní fanoušky Bloncky chystáme s Liborem překvapení do odměn! Chce to sice ještě pár dní přípravy, ale věřím, že se Vám nová odměna za podporu projektu bude líbit!
Těšíte se?
Tuhle mi jeden známý, s potměšilým výrazem ve tváři, povídá:
„Já o tobě vím vlastně úplně všechno a ty o mně skoro nic...“
Trochu mě to zaskočilo! Nejsem totiž zrovinka člověk, který by se svěřoval na potkání. Asi jsem koukala dost nechápavě, protože svoje tvrzení obratem doplnil
„Čtu Bloncku!“
No, a tak to prostě je. Naprášíme jedna na druhou všechno! Chcete vědět, kdo jsme?
Přečtěte si to…
Protože úsměv je ta nejkrásnější ozdoba.
A jestli tahle knížka vykouzlí na Vaší tváři alespoň jeden, jediný úsměv, stojí to za to!
VŠEM VÁM MOC DĚKUJEME ZA PODPORU!!!
Vážení příznivci Bloncky a jejích příběhů, projektu na podporu závěrečného dílu trilogie Můj život s Blonckou odtikávají poslední hodiny a já bych Vám chtěla moc poděkovat za Vaši přízeň, podporu a důvěru. Za to, s jakou rychlostí jste dotlačili projekt na 100%. Jen díky Vám a Vaší pomoci může…
VíceDovolte mi, abych Vám představila kabátek naší třetí knížky. Takhle na Vás bude Bloncka jukat z knihovniček Takže obálku máme, korektury jsou už také hotové, tak co ještě? Už vím! ‼️Ještě 2% a jsme v cíli‼️ Moc děkuji za Vaši podporu, jste úžasní! Foto: Adéla Tůmová
Více
Komentáře