Bude tam i kapitola o tom, jak přijmout sám sebe?
Ano, samozřejmě, včetně úkolů, které Vám pomohou přijmout sami sebe.
Začněte tím, že přestanete hodnotit sami sebe, ale i své okolí. Většinou situace a to, co se nám děje, nehodnotíme objektivně, ale z pohledu našeho strachu a toho, co jsme v životě dostali od okolí (výchovou, školou, zkušenostmi). Vytváříme si domněnky dříve, než vůbec víme, proč se to stalo a jaká je příčina.
Právě to, jak si uvědomit své strachy, a jak s nimi pracovat je také součást knihy.
Je součástí knihy i výchova a rodiče?
Ano, protože právě Vaši rodiče je velké téma. Odpusťte sobě i svým rodičům. Pokud nedokážete mít rádi své rodiče a odpustit jim, nemůžete nikdy mít rádi sami sebe a tím pádem i lásku přijímat. V některých případech to bude hodně těžké, ale když toto dokážete, zjistíte, že jste na dobré cestě k vlastnímu přijetí a sebelásce.
Samozřejmě za těmito kapitolami najdete i praktické návody.
Kdy je čas na změnu?
Vždycky!
Když myslím, že nikdy není pozdě, myslím tím, že opravdu nikdy není pozdě na to, změnit svůj život a začít ho žít podle sebe.
Nejsmutnější je, když někdo říká: „Pro mě už je pozdě.“ „Na mě už nic nečeká.“ „Já už jsem svou šanci propásl/a.“ „Já už jsem na to starý/á.“ Podobné rezignované věty, které nemají nic společného s realitou, ale s rozhodnutím dotyčného, že už chce jen přežívat, směřovat ke smrti, místo aby žil.
Nebojte se změnit svůj život, protože jestliže nyní se cítíte tak zle, že už Vás prý nic jiného nečeká než ten Váš nešťastný pocit, tak co může být horšího? Co se může stát tak hrozného, že to bude horší než to, co právě prožíváte?
Nevím jestli jsem dobrá matka, i na to najdu v knize odpověď?
Ano, protože většina z Vás maminek má tu nejistotu v sobě - jsem dobrá matka? Ano, jste ta nejlepší pro Vaše dítě (děti). A já Vám to dokážu právě v této knize.
A ještě něco, naučím Vás vnímat děti, jako radost, čistou, úžasnou radost, kterou ve svém životě máte.
„Existuje-li něco, co chcete změnit u svého dítěte, zamyslete se nejprve, zda to není něco, co byste měli změnit u sebe.“ Carl Gustav Jung
Asi známe všichni ten stav, kdy přemýšlíme, proč zrovna my musíme mít takové dítě. Proč je takové? Pokud máte někdy tento pocit, pak věřte, že to není jeho chyba, ale Vaše!
A co moje traumata, která si nejspíše stále nesu?
Všichni máme traumata a je to jedno z témat, kterému se na naší cestě budeme muset postavit. Ale nebojte se, protože výsledek stojí za to.
Trauma je vlastně negativní zkušenost, která nás v době vzniku psychicky poznamenala, protože jsme cítili silnou bolest, kterou jsme vytěsnili. Je to vlastně obranný mechanismus naší duše. Když ale trauma vytěsníme, nezmizí, naopak začne pracovat proti nám.