Cílem je obnovit a zachovat pro budoucnost místo posledního odpočinku významného matematika přelomu 18. a 19. století, univerzitního profesora a rektora Univerzity Karlovy, Stanislava Vydry.
Autor: Theatrum mundi
Praha, Česko
Všechno, nebo nic. Projekt skončil 15.7.2017 v 11:06.
Na Olšanských hřbitovech v Praze, několik metrů od kostela sv. Rocha, se nachází jedna z mála upomínek na významnou osobnost našich dějin a to univerzitního profesora Stanislava Vydru. Jedná se o pomník připomínající místo jeho posledního odpočinku. Bohužel zub času se na této pamětihodnosti viditelně podepsal, kříž potřebuje opravit, je třeba vyrobit novou nápisovou desku, upravit okolí pomníku, navíc není za hrobové místo zaplacen nájem, a proto je další osud této památky nejistý. V posledních letech byly na pražských hřbitovech restaurovány náhrobky řady významných osobností, myslíme si, že je nejvyšší čas upravit také pomník profesora Vydry do takové podoby, která bude vhodnou připomínkou jeho jména.
Zrestaurovat hrobové místo včetně pomníku Stanislava Vydry za pomoci uměleckého kováře a kameníka. Zachovat místo posledního odpočinku tohoto matematika a myslitele i pro další generace.
Pomozte nám obnovit a zachovat pro budoucnost místo posledního odpočinku významného matematika přelomu 18. a 19. století, univerzitního profesora i rektora Univerzity Karlovy, Stanislava Vydry. Projekt obnovy pomníku realizuje spolek Theatrum mundi – společnost pro umění, z. s., za podpory Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Stanislav Vydra (* 13. 11. 1741, Hradec Králové; † 3. 12. 1804, Praha)
Mládí strávil v jezuitském gymnáziu ve svém rodišti. V šestnácti letech vstoupil do řádu Tovaryšstva Ježíšova. V roce 1764 dokončil studium filozofie a začal se zabývat matematikou a fyzikou. Na mladého Vydru měl největší vliv matematik, fyzik, astronom a příznivec osvícenství Joseph Stepling (1716-1778), který si ho vybral i za svého asistenta.
Ve dvaceti pěti letech byl Stanislav Vydra vysvěcen na kněze. Projevoval ale příliš horlivě vlastenecké cítění a propagoval českou historii i jazyk. Řád ho proto odsunul mimo Prahu. Steplingovou zásluhou se však Vydra roku 1772 vrátil a získal místo univerzitního profesora elementární matematiky.
Rok na to bylo vyhlášeno reskriptem Marie Terezie zrušení Tovaryšstva Ježíšova. Na svých profesorských místech mohli setrvat z bývalých jezuitů jen matematikové Vydra, Tesánek a Stepling. Vydrova sláva začala v té době stoupat. Stal se děkanem filozofické fakulty, na níž se v té době vyučovaly také přírodovědné obory, a v roce 1800 rektorem celé pražské univerzity.
Nezajímal se jen o vědu, ale také o obrodu českého jazyka. Nejenže jako kněz kázal česky, ale stal se také mentorem celé řady studentů, které z učebnic literatury známe jako zástupce první či druhé generace Národního obrození. Namátkou můžeme uvést bratry spisovatele Jana (1776-1834) a Vojtěcha (1772-1844) Nejedlých, básníka Šebestiána Hněvkovského (1770-1847) či jazykovědce a překladatele Josefa Jungmanna (1773-1847). Spisovatel Alois Jirásek (1851–1930) Vydrovu postavu zachytil v románu F. L. Věk.
Vydra měl také v úmyslu napsat učebnici matematiky v češtině, což byl v té době velmi progresivní čin. Text však musel diktovat svým žákům, protože v roce 1803 zcela oslepl. Vydání se nedožil. Několik měsíců po sepsání díla náhle zemřel po záchvatu mrtvice.
Deset let od smrti Stanislava Vydry byla v prostorách univerzitní knihovny odhalena jeho busta. Dnes se nalézá v budově Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy na Karlově. V roce 2015 byla tato busta prohlášena kulturní památkou, protože je jednou z nejstarších českých bust klasické formy a reprezentuje neobvyklý veřejný pomník oslavující osobu neurozeného původu.
Všichni dárci obdrží pozvánku na slavnostní odhalení zrenovovaného pomníku.
Pokud bude náš projekt úspěšný, budeme vám dárky zasílat poštou, nebo si je můžete vyzvednout v nakladatelství MatfyzPress Matematicko-fyzikální fakulty UK, Sokolovská 83, Praha.
Theatrum mundi – společnost pro umění, z. s., je spolek, který přispívá k ochraně kulturního dědictví a k obnově památek. V roce 2013 se jako jeden z prvních subjektů zapojil do projektu Správy pražských hřbitovů Adopce významných hrobů a vzal pod svá křídla dva opuštěné pomníky významných herců Národního divadla, a to Jindřicha Mošny (1837-1911) a Eduarda Vojana (1853-1920). Za obě hrobová místa spolek zaplatil nájem, aby nedošlo k jejich likvidaci, a postupně se postaral i o zrestaurování náhrobků. Členové spolku jsou také spoluautory publikace Cesty nesmrtelných, která mapuje osudy řady významných českých matematiků, fyziků a astronomů. Největší část publikace je věnována vědcům pohřbeným na Olšanských hřbitovech. Jedna z kapitol pak popisuje životní osudy Stanislava Vydry.
Není nám lhostejná minulost. Historie je kompas, díky němuž se orientujeme v současnosti, a životní osudy významných osobností jsou nekonečnou inspirací pro budoucnost.
Vážení a milí, povedlo se to! Podařilo se vybrat cílovou částku na obnovu pomníku Stanislava Vydry (1741-1804). A to díky Vám. Sluší se poděkovat rovněž Univerzitě Karlově, která o sbírce informovala na svých stránkách. V červenci poputuje kříž do restaurátorské dílny. V srpnu či září dojde k…
VíceDíky, díky, díky! Jsme zhruba v polovině času určenému pro sbírku na obnovu památníku profesora Stanislava Vydry a prostřednictvím Vašich příspěvků se podařilo shromáždit už přes 65 tisíc Kč. Věříme, že sbírka bude úspěšně završena a profesor Vydra se dočká důstojné připomínky místa svého…
Více
Komentáře