Památníček na dny, které prožívají děti během svého prvního školního roku v životě. Úsměvné příběhy i poučné zážitky postupně mapují krůčky prvňáčků od září do předání červnového vysvědčení. Laskavé čtení o dětech, pro děti, jejich rodiče i prarodiče.
Autor: Petr Mutina
Česko
Všechno, nebo nic. Projekt skončil 27.5.2017 v 15:26.
Těšením. Na prvňáčky. Taky otázkami. Jací budou? Kolik jich bude? Jak to všechno zvládneme společně? A najednou tady byli! Rozběhli se do školy a rozběhl se i čas...
Potěšit. Píšu, abych to všechno krásné nezapomněl... A že je nač vzpomínat! Každým novým zážitkem ten včerejší bledne. Až se mí prvňáčci jednou ohlédnou, budou mít svou památku. Všem ostatním čtenářům přeji, aby se při čtení této knížky usmívali a bylo jim fajn.
Rukopis je tvořen deníkovými zápisky učitele, ve kterých popisuje překážky, které postupně s novými prvňáčky musí společně překonávat. Jednotlivé záznamy, psané v ich-formě, se vždy týkají jasně daného tématu – prvního psaní písmen, počítání, hodiny tělocviku a tak dále. Autor čtenáře postupně seznámí s většinou činností, které na člověka ve vůbec prvním roce skutečného studia čekají. Jelikož nástup do první třídy může být pro mnoho dětí nelehkou záležitostí, kniha může být ideálním prostředkem například pro předškoláky, kterým by z ní rodiče předčítali a připravovali je tak na budoucnost. Škola a výuka je zde podávána jako zábava a hra, skrze které si dětí osvojují vědomosti a znalosti. Z díla jasně vyplývá láska hlavní postavy ke svým žákům, což je motiv prostupující celým textem. Žáci v jeho třídě se do školy těší, úkoly plní se zvědavostí a radostí... Text působí příjemným až uklidňujícím dojmem, aniž by nějak idealizoval to, co se ve škole skutečně děje. (agentura Mám talent)
Ukázka z knížky:
...měla na sobě triko s velikým srdcem. Třpytilo se a bylo uprostřed. „Na které straně je doopravdy?“ Děti, které se seběhly ke katedře, si daly ručičky na hruď a střídavě hlásily „Vlevo!“, „Vpravo!“, „Uprostřed“. Ptám se: „Proč si saháte sem? Copak nemůže být srdce jinde? Třeba v kalhotách?“ To vyvolá bujarý smích. Jen Matěj ví: „ Tam ho mají jenom zbabělci.“ A co v hlavě? Nemůže být srdce v hlavě? „Tam je přece mozek,“ poučí mě Celestin.
Jsem tátou, manželem, synem, bráchou, snílkem a učitelem druháčků. Těch druháčků, kteří byli vloni prvňáčky z knížky. A těším se z toho všeho.
Pro radost. Svou. Dětí. I všech podporovatelů, kterým děkuji.
Paráda! Už je vás 72! Představte si, že přesně týden před ukončením projektu s HIT HIT, je pouze díky vám všem cílová částka překročena, takže již finišuji s přípravami knihy do tisku! V červnu spatří Osmička v žákajdě světlo světa. Její slavnostní křest proběhne, věřím, že i s dětmi, o kterých…
VíceBoží! Děkuji vám za podporu. Penízky na knihu jsou pohromadě! Přátelé, svým příspěvkem jste se stali spolutvůrci dílka, za což jsem vám vděčen. Očekávám, že do měsíce kniha spatří světlo světa a udělá radost, pro kterou byla napsána. Ještě jednou díky moc! Jsem rád, že vás mám. Petr M
Více
Komentáře