Chris Strandh, Aid Kid, Néro Scartch, Ondra Slavík, Jan Kratochvíl, Iamme Candlewick, Beata Bocek, Asstma, Jarda Svoboda, Kaia Mach, Julie Goetzová, Guy Mintus, Shlomi Mor, Jarda Noga, Kittchen, Marie Kieslowski, Tom Háček, Pája Kopřivová, Ondřej Ježek...
Ti všichni mi pomáhají přivést na svět novou desku, jejímž základním záměrem je říct české společnosti: "Neboj."
Jmenuju se Jakub Čermák, jsem básník, písničkář a režisér
a mám pocit, že se lidi zbytečně moc bojej.
bortí se ledovec
i chrám svatého Víta
a divně hřmí
jdou černí poslové
a dav je zase vítá
a mává do tmy kostmi
lichých tajemství
ale neboj
po noci vždy svítá
neboj, neboj...
Strach je určitě užitečný evoluční instrument. Ale pokud převládá, pokud se stává hlavní hybnou silou a pocitem člověka, představuje strach především jed, toxickou nákazu, která se navíc rychle šíří dál a zabíjí vše, co lze mít na bytí člověkem rád.
Každý z nás může strachu čelit, protilátek je spousta, třeba úsměv, vlídný slovo nebo písnička. Dají se sdílet a směňovat možná ještě lehčeji než hoaxy, nic nestojí, nepotřebují připojení k internetu. Je hrozně důležité v tomhle každodenním "neboji" proti strachu nikdy nepolevit.
někdy se moc
… Více
Chris Strandh, Aid Kid, Néro Scartch, Ondra Slavík, Jan Kratochvíl, Iamme Candlewick, Beata Bocek, Asstma, Jarda Svoboda, Kaia Mach, Julie Goetzová, Guy Mintus, Shlomi Mor, Jarda Noga, Kittchen, Marie Kieslowski, Tom Háček, Pája Kopřivová, Ondřej Ježek...
Ti všichni mi pomáhají přivést na svět novou desku, jejímž základním záměrem je říct české společnosti: "Neboj."
Jmenuju se Jakub Čermák, jsem básník, písničkář a režisér
a mám pocit, že se lidi zbytečně moc bojej.
bortí se ledovec
i chrám svatého Víta
a divně hřmí
jdou černí poslové
a dav je zase vítá
a mává do tmy kostmi
lichých tajemství
ale neboj
po noci vždy svítá
neboj, neboj...
Strach je určitě užitečný evoluční instrument. Ale pokud převládá, pokud se stává hlavní hybnou silou a pocitem člověka, představuje strach především jed, toxickou nákazu, která se navíc rychle šíří dál a zabíjí vše, co lze mít na bytí člověkem rád.
Každý z nás může strachu čelit, protilátek je spousta, třeba úsměv, vlídný slovo nebo písnička. Dají se sdílet a směňovat možná ještě lehčeji než hoaxy, nic nestojí, nepotřebují připojení k internetu. Je hrozně důležité v tomhle každodenním "neboji" proti strachu nikdy nepolevit.
někdy se moc zúží
hrdla dnů
a čas temně duní
jak zmučené uhlí
ve traffu
ale neobsáhneš růži
jen pravými úhly
a duši nevměstnáš
do grafu
takže neboj, neboj, neboj...
Věřím v slova a mám pocit, že věci, o kterých se mluví, které se stávají součástí dialogu, ztrácejí na strašidelnosti.
Tak jsem natočil novou desku, která se jmenuje NEBOJ a k spolupráci na ní pozval spoustu vzácnejch nebojácnejch hostů, skvělejch muzikantů a geniálního zvukaře Ondřeje Ježka, s jejichž pomocí vypravím v jedenácti písních o strachu, o těžkých věcech, o společenských rozdílech, o selhávání vlastní generace, o konzumu, o blátě dní...
... ale navzdory tomu, respektive skrze to všechno taky o naději. Protože naděje je děsně důležitá. Taky láska je důležitá. A laskavost. A humor. A pravda a tolerance a fantazie a vzájemnost... A je jen na nás, abychom se přestali bát tyhlecty hodnoty žít, artikulovat je a hlásit se k nim.
Takže Neboj.
Pokud si desku (nebo nějakou jinou odměnu) předkoupíte, přispějete především na její mix+mastering a splacení některých studiových nákladů. Když se vám podaří cílovou částku přesáhnout, využiju peníze k dokončení výtvarného videoklipu s loutkami od Kaii Macha.
často ten boží svět
až příliš připomíná
bezednou karafu
bez kapičky vína
světla se rozlejí
do prázdných alejí
o kus dál hoří
ale málokdo to vnímá
bez smyslu bloudí elektřina
zmučené uhlí ve traffu
a v lidech se rozpíná
vynucená vina
ještě, že nic není na furt
jak svíce do tmy
tak i tma do dne
vyhasíná
neboj
neboj
neboj
mohl bys dokola psům
co střeží stáda tvých myšlenek
vyprávět o kolapsu
světa, co vsadil na venek
raději však obrať tvář k lesu
a stádo nechej klidně se pást
křič jako moře při útesu
dýchej jak řeka, když protrhne hráz
nejdou-li řetězy přetrhnout
alespoň jimi chrasti
křič, aby průměr nezvítězil
podstatné děje se nad propastí
podstatné děje se na pomezí
v tlumeném světle
když se žena svlíká
když kvete Betlém
když se odemyká
člověk je víc než lid
a lid je víc
než republika
takže neboj
neboj
prosím, neboj
hlavně neboj
Méně
Komentáře