Postavit dům, zasadit strom nebo vydat knihu...? Staňte se součástí nově připravované knihy o Přírodní památce Klepec, podpořte Honzu a objevte s ním klíč k poznání významné geologické lokality...
Autor: Jan Psota ml.
Přišimasy, Středočeský kraj, Česká republika
Všechno, nebo nic. Projekt skončil 12.10.2015 v 15:38.
Na Klepec chodím tak dvanáct let. Prazvláštní kamenné městečko mě doslova učarovalo a to nejsem ezoterik. Nacházím tu soulad živé a neživé přírody, ale především klid od každodenního shonu a povinností. Pověsti o zkamenělém slouhovi, zlé selce i fůře sena tu tiše doznívají v podobě přerostlých balvanů. Ti jako němí svědkové odedávna přihlížejí své vlastní zdlouhavé destrukci (zvětrávání) a s kamennou tváří nehnutě sledují zásahy člověka v okolní krajině. Kdyby tak mohl Slouha promluvit, rozpovídal by se o hordách unavených kališníků, kteří před bitvou u Lipan hledali pod Klepcem zásoby a věrné přívržence? Jak na Lipanech pořídili, víme všichni.
Začalo to nevině. Od přítele knihovníka Josefa Buchara jsem před lety získal turistický článek z Večerní Prahy a několik vlastních fotografií Klepce. Přirozeně to ve mě zapálilo touhu dozvědět se o vrchu a jeho kamenném městečku víc informací. Tak nějak začíná asi každý sběratel...
Postupem let se na Klepci podařilo otevřít krátkou naučnou stezku, obnovit turistické značení, posílit údržbu vrchu a také vzkřísit zašlou tradici setkávání v podobě regionálně-kulturní akce Den Země na Klepci – to se psal rok 2007. Pozapomenutá lokalita k sobě najednou začala vábit nové návštěvníky, horolezce, ale přijíždějí sem dokonce i autobusy s výpravami vysokoškolských studentů geologických a zemědělských fakult. Co asi všichni na Klepci hledají?
Mimo jiné tu Česká televize natáčela pořady Divnopis (2008) nebo Toulavá kamera (2009).
Materiály o Klepci (novinové výstřižky, fotografie, vědecké práce, mapy aj.) mezitím rostly až jejichž sběr dozrál roku 2010 do fáze přípravy odborně-populární knihy, na níž se mnou autorsky spolupracují: Mgr. Milan Bednář, Josef Dupal, Ing. Miloslav Klicpera, Silvie Matušinská, Radek Morávek, RNDr. Jaroslav Novák a Martina Vykouřilová.
Vydat kvalitní knihu obohacenou historickými fotografiemi, grafikou a příspěvky autorského kolektivu. Vyvrátit polopravdy a zažité omyly a naopak zachytit genius loci krásného místa za pomoci neznámých příběhů a skutečností. Knihu bychom rádi vydali u příležitosti 10. výročí regionální kulturní akce Den Země na Klepci 16. dubna 2016, kde by měla být i slavnostně pokřtěna – za tímto účelem chceme vyzkoušet portál HITHIT jehož prostřednictvím se pokusíme vybraz peníze.
Kniha se bude zabývat problematikou ochrany přírody, historií těžby kamene, geologickými poměry, turistickým ruchem, polemikou původu pomístních jmen, dochovanými pověstmi o jednotlivých kamenech a archeologickými nálezy jako doklady o životě dávných obyvatel na území této lokality a jejího okolí. Součástí knihy bude část věnována tajným, regionálním, politickým i zakázaným kulturním akcím, které se na vrchu pořádaly nebo pořádají. Jednotlivé kapitoly jsou provázány s významnými osobnostmi, spojenými s tématy: vědeckého, kulturního i běžného života z řad geologů, historiků, politiků, stavitelů, archeologů, trampů, mistrů turistiky, geognostiků nebo spisovatelů, mezi nimiž se na Klepci objevují i zakladatelé nebo průkopníci vědních oborů na českém území.
03-06/2015 řešení autorských práv
06/2015 kniha dopsána včetně předmluvy
06-09/2015 jazykové korektury knihy
10-12/2015 zpracování DTP obálky a knihy
01-02/2016 grafické korektury
03-04/2016 tisk a sešití knihy (vazba V8)
16/04/2016 křest publikace na Dni Země na Klepci
04/2016 distribuce a zasloužený odpočinek ;-)
Jan Psota ml. (*1983 Český Brod) je publicista, grafik a kronikář. Regionální historií Českobrodska se začal soustavně zabývat od středoškolských studií (1999). Publikoval nebo se spolupodílel na 9 knižních titulech, z nichž doznaly úspěchu publikace Úvaly v průběhu staletí (2004), Drobné památky v Úvalech a okolí (2009) nebo Tismice – Kulturní dědictví obce (2014). Jeho jméno nalezneme pod více než 150 historicky laděnými články v lokálním a regionálním tisku. Během deseti let vytvořil 40 informačních tabulí s historií obcí nebo přírodními zajímavostmi na území Českobrodska, včetně několika naučných stezek, např. NS Cesty které nás spojují nebo NS Údolím Šembery (2011). Dlouhodobě působí i jako obecní kronikář, nejprve na Hradešíně, ve Škvorci a nyní osmým rokem v Rostoklatech.
S dotazy k projektu nás můžete kdykoliv kontaktovat zde: info.drobnepamatky@email.cz
Komentáře