Z hornické dílny až k designové kavárně Maryčka s DIY nábytkem a sezónními dobrotami? Uhlí už jsme z Hlubiny vytěžili, teď těžíme pro kulturu!
Autor: Petr Polák
Ostrava, Moravskoslezský kraj, Česká republika
Všechno, nebo nic. Projekt skončil 4.8.2015 v 11:30.
Kolik z nás už na základní škole přesně vědělo, čím chceme být, ať jsme spokojení?
Já jsem to štěstí neměl.
Vybral jsem si počítačový průmysl, protože ty počítače jsou vlastně sexy, že?
V praxi nadnárodní IT společnosti to už nakonec tolik sexy nebylo. Obrovsky děkuji za tu šanci, dostal jsem tam skvělý základ a seznámil se s manželkou. Přesto, řetězec akcí a reakci v tak velké společnosti je příliš dlouhý, aby byla vidět přidaná hodnota jedince společnosti.
Příjem jistý, smysluplnost nula.
Dostal jsem příležitost přičichnout ke kavárně. Připravovat skvělou kávu a vidět, jak velký kladný vliv můžu mít na životy konkrétních jednotlivých lidí poctivě připraveným občerstvením a přátelským rozhovorem.
Smysluplnost sto procent!
Znáte krásný pocit, když dostanete něco nového?
Nastěhovat se do nového bytu. Cítit vůni svého nového auta, poprvé pustit úplně nový počítač,...
Kdo má to štěstí být rodičem jistě moc dobře zná jiskřičky v očích svých ratolestí, když dostanou novou hračku.
Miluju ten pocit. Co mám ještě raději?
Vdechnout život něčemu starému. Dát druhou šanci člověku, věci, místu, kteří už se zdáli mít to nejlepší za sebou. Vidět denně vděčnost v očích týraného psa, kterého si vezmeme pod ochranná křídla.
To samé teď děláme se spolkem Hlásím se k továrně v bývalém ostravském dole Hlubina.
Uhlí je vytěženo, no zdaleka není vytěžený potenciál místa!
Když v roce 1992 vyjel z ostravského dolu Hlubina poslední vozík s černým uhlím, nejpravděpodobnější bylo, že by se mohl stát chátrající jizvou Ostravy.
Do doby, než se zhroutí.
První část se naplnila, více jak patnáct let jednotlivé budovy chátraly.
Některé našly nové uplatnění - od autoservisu až po "masérský salon". Až ztratily i to poslední využití.
Pak přišel spolek Hlásím se k továrně, vzal situaci do svých rukou a díky nim teď máme k dispozici novou kulturní čtvrť Ostravy. Všichni to místo známe a letos objevíme v novém hávu během festivalu Colours of Ostrava.
Kde dříve běhali mouřenínové se zbíječkami a elektrickými kahany, dnes nacházíme kinosály, hudební zkušebny nebo umělecké ateliéry.
Jen místo, kde by se všichni sešli a občerstvili dosud bývalému dolu Hlubina chybělo.
Už to skoro je.
Designové místo v industriálním stylu už má svůj surový bar, umyvadla i DIY nábytek. Schází posledních pár korun na dokončení. Pomůžete?
Stejně, jako navazujeme na průmyslovou minulost místa industriální designovou kavárnou, její jméno odráží kulturní budoucnost Provozu Hlubina.
Ve zkušebnách se setkávají první kapely, většina ateliérů je již zamluvena pro konkrétní umělce. A každý týden hraje kino. Z Hlubiny je kulturní hub Ostravy, místo podporující "malou kulturu".
Možná malou, ale každodenní jíž žijeme každý z nás.
A proto se kavárna jmenuje podle hrdinky jedné ze Slezských písní místního básníka Petra Bezruče, Maryčky Magdónové.
Původní příběh Maryčky dopadnul špatně, hrdinka nenašla lepší cestu, než skok z beskydské skály. Jménem kavárny Maryčka vzdáváme holt kulturnímu dědictví kraje a do budoucna Maryčce šijeme veselejší příběh.
Fluidum Maryčky je v kavárně denně s náma.
Je to zdravá a krásná mladá žena, která rozdává radost a občerstvení pocestným, kteří vážili svou cestu do nejnavštěvovanější mimopražské destinace České republiky!
Ahoj, ještě jednou děkujeme za lásku a podporu v roce 2015. Po dvou letech jsme dospěli, změnili adresu a brand. Tolik oceňovaný tým nyní naleznete jako PetPunk přímo v centru Ostravy. Aktuální info na www.petpunk.cz
Více
Komentáře