S malířem Janem Gablerem jsme už vytvořili a vydali šest knížek poezie. Minulá -Existencialní kakao- dostala dokonce prestižní Mobelovu cenu. Novou knihu máme autorsky i graficky hotovou, na tisk a papír ale po zdražení nezbývá. Pomůžete?
Autor: Dušan Spáčil
Česko
Všechno, nebo nic. Projekt skončil 9.9.2022 v 16:02.
Odpovídá autor básní Dušan Spáčil: "Pracoval jsem po dlouhá desetiletí jako reportér - můžete mě znát jako novináře ze Světa v obrazech, Květů, z MF Plus nebo z Mladého světa. A taky z rozhovorů se známými osobnostmi v Blesk TV magazínu. Vydal jsem i několik rozhovorových knih - třeba s Hanou Brejchovou, Karlem Vágnerem či s Naďou Urbánkovou -a napsal jsem i knížku o rozpadu Československa. A taky třeba svazeček pohádek. Časem mi ale začalo docházet, že o některých věcech a pocitech umím dát mnohem autentičtější zprávu prostřednictvím veršů. S vynikajícím grafikem Honzou Gablerem jsme nějakou dobu dělali v jedné redakci. Až jsem mu jednou přinesl balík svých básniček. Sestavil z toho naši první knížku Krajina vláčků Piko, která pak vyšla v nakladatelství MF. Od té doby jsme spolu "porodili" už šest knížek, teď chce ven ta sedmá. :)
Dát zprávu o tom, jací - my lidé roku 2022 - jsme. Pochopit podstatu našich i vašich chmur (a že jich je dost).. Potěšit. Pobavit. Zkrátka vydat další sbírku mých básniček s Gablerovými obrázky. Kdo má v současné době s vydáváním básnických knih zkušenost, ví moc dobře, že takové publikace se nedělají pro peníze (určitě se na tom nevydělá), ale ze srdce - pro lidi, kteří podobné knížky potřebují. Třeba proto, že vypovídají o světě jinak než poněkud uniformní média.
(Dovolím si pochlubit se tím, co o jedné z mých předchozích sbírek (jménem Pokud se střelím do spánku) napsal nejpopulárnější český básník Jiří Žáček: "Dušan Spáčil je básník, který umí to, co umí jen málokdo: básně o vážných tématech psát s humorem. Dokazuje to i ve své páté sbírce s provokativním názvem Pokud se střelím do spánku. Sázím hlavu, že se nestřelí. Nemůže zklamat čtenáře, kteří se začínají těšit na jeho další knížku.")
Zvolil jsem i pro tuhle připravovanou knížku temný název. Není ale temná - jen mi přijde, že začíná být temný náš život. Tak dělám co můžu, aby temný nebyl. Jak? Malinko nahořklým úsměvem. Zde si můžete přečíst tři vzorky:
Adam
Andělé na šalmaje hrají
no žijeme si jako v ráji
trochu mi vadí jen ten plot
a repertoár – samej Gott!
Z M a l é S t r a n y
Padá a padá
přes zamrzlé louže
klopýtáš Prahou za pivem
Pak domů tradá
jenže to pořád klouže
spadneš ač nejsi pod vlivem
Padá a padá
už ho máš po kolena
do toho mrzne div nepraští
Padá a padá
a sníh je bílá pěna
nežli ji sfouknou znalecky štamgasti.
P o d k o n í
Ta fotografie
zachycuje pradědečka.
Je v sametové livreji,
klobouk má jako Napoleon
a kabátek obšitý krajkou.
Světlé kalhoty
ladí s bělostnými podkolenkami.
Praděd se opírá o řezbami zdobený stůl
a nenuceně se dotýká bible.
Sál na kroměřížském zámku
po fotografování pak opustil
vchodem pro služebnictvo
a ve svých elegantních botičkách
u stáje šlápl do hromádky hnoje.
Když pak zaujal své místo
lokaje na kočáru pana arcibiskupa,
Jeho Eminence se radovala z vůně venkova.
I proto se pradědeček stal vrchním podkoním
a když šel do výslužby
dostal zlaté hodinky.
Přestaly jít v roce 1914.
Skutečně půvabnou částí chystané knížky jsou ilustrace Jana Gablera. Podívejte se na ně v příloze tohoto projektu. Zde ještě uvedu pár faktů o tomto umělci: Malíř, ilustrátor, grafik Jan Gabler se narodil 10. ledna 1952 v Bělé pod Bezdězem. Samostatně vystavoval doma i v zahraničí – Francie, Německo, Švýcarsko, Nizozemí, USA. Je zakládajícím členem výtvarné skupinu Tolerance 95. Nejen s touto skupinou se zúčastnil více než padesáti výstav. Za své práce získal mezinárodní a domácí ocenění. Jako Art Direktor významně poznamenal tvář časopisů Reflex, Glanc, 100+1, Interwiew, Maxima, Eurocartoonia a mnoha dalších. Pro nakladatelství Academia, Čs. Spisovatel, Albatros, Motto, Bondy a další ilustroval a graficky upravil více než 400 knih a komerčních publikací. Pro Unesco, Ministerstvo kultury, Pragokoncert, Černé divadlo, Mladá Fronta, Café teatr Černá Labuť vytvořil desítky plakátů.
Vydat knížku poezie je čím dál obtížnější. Náklady rostou - ale naše přijmy se s naším věkem zmenšují. Nakladatelé na sbírky básní finance neuvolňují. Ale nevydat nádherné Honzovy lustrace by byl hřích. A snad i ty básničky za něco stojí. Takže proto se obracíme na vás.
Komentáře