Podpořte vydání mé první knížky: "O mrtvých a trýzněných" -15 krátkých povídek v němčině a češtině. Motivy smrti, melancholie. Určeno pro všechny, kteří se zajímají o historii nebo společenské problémy. Peníze jsou potřeba na grafika a finální tisk.
Autor: Adam Sirovátka
Říčany, Středočeský kraj, Česko
Všechno, nebo nic. Projekt skončil 6.8.2021 v 16:55.
Vše začalo tím, když jsem k osmnáctým narozeninám dostal knížku Jiřího Padevěta Ostny a oprátky, která byla napsána formou několika desítek velmi krátkých povídek. Pojednává o všedních dnech normálních lidí zasazených do zlomových historických okamžiků. Každý příběh začíná pomalu, nenápadně a v posledních pár větách nastane výrazná pointa, která čtenáři přinese nový pohled na již přečtenou pasáž.
Příběhy i formu, jakou byly napsány, jsem si okamžitě zamiloval. Zkusil jsem okopírovat tento styl a napsal vlastní příběh, kterým byla povídka Šerif. S výsledkem jsem byl spokojený, a když jsem ji předložil svým rodičům, líbila se jim. Pozitivní ohlasy jsem dostal i od kamarádů, kteří si ji přečetli. To mě povzbudilo v psaní pokračovat. Povídky jsem jednoho dne ukázal i své tehdejší učitelce na angličtinu. Ta mě motivovala k tomu, abych je zveřejnil ve školním časopise a abych nepřestával psát. Naštěstí jsem ji poslechl a povídek přibývalo, až vznikla tato kolekce.
Můj cíl je vybrat částku 20 000 Korun, aby mohla jít knížka konečně do tisku.
Co vás v této knížce čeká? Kolekce 15 krátkých povídek, které vznikly během posledních dvou let. Psány jsou paralelně v češtině a němčině, takže si čtenář může na jedné straně přečíst část příběhu v češtině, a pak si na druhé straně zkusit ověřit znalosti druhého jazyka:-) Proč zrovna tento (možná trochu drastický) název? Protože i když jsou povídky různě dlouhé a pojednávají o různých věcech, v každé povídce najdete motivy smrti, zmaru nebo přinejmenším jisté melancholie. Tématika se táhne od děsů druhé světové války až po příběhy lidí na pokraji společnosti. A i žánrů tu je několik (např.pro všechny milovníky E. A. Poea a hororu/psycho je tu také jedna povídka).
Ukázka z knížky:
Šerif
"Maminka co nejtišeji otevřela dveře dětského pokoje. Byla tu již
před půl hodinou, když ukládala svého syna. Nyní se ještě jednou
vrátila, aby zkontrolovala, zda už spí. Byl otočený zády ke dveřím
a nehýbal se, z čehož usoudila, že už je v říši své bohaté fantazie.
Sotva však klaply dveře, peřina se nejdříve trochu zavlnila,
pak se najednou vztyčila a zpod deky se vynořila černovlasá hlava
malého kluka. Zajel rukou pod polštář, kde nahmatal tlustou, asi
třísetstránkovou knížku. Dostal ji teprve nedávno k narozeninám.
Vytáhl ji a sáhl po baterce, která ležela na nočním stolku vedle
postele. Přetáhl si deku přes hlavu, rozsvítil baterku a začal číst.
Děj knížky se odehrával na Divokém západě, do něhož se hoch
beznadějně zamiloval. Hltal stránku po stránce, rychle je otáčel,
jako by se bál, že něco propásne. Představoval si,
jak je v malém městečku kdesi v pustině, obutý do jezdeckých kožených
bot s ostruhami a kolem pasu má široký pásek s revolverem.
Jeho oči, které ještě před chvílí těkaly sem a tam, se najednou
prudce zastavily. Hlavní hrdina tohoto románu, šerif Johnson, který
se stal jakýmsi idolem mladého čtenáře, byl postřelen banditou.
Chlapec se odvážil číst dál, když mu náhle vyhrkly slzy. Vypadalo
to, že zranění je smrtelné. Přečetl si dalších několik stránek a slzy
si utřel, Johnson přežil. Do knížky vsunul papírovou záložku, zaklapl
ji a odložil vedle sebe na stolek. Byl zmožen napínavým příběhem.
Baterku vypnul. Pomyslel na šerifa a povzdechl si. Byl tak
rád, že je ještě naživu. Jeho myšlenky se z Divokého západu přesunuly
do současnosti. Znovu baterku zapnul a posvítil na starou
židli v rohu pokoje, na níž ležel kabátek s přišitou žlutou hvězdou.
Tu hvězdu mu tam teprve včera přišila jeho matka a on se už těšil,
až ji bude moci zítra ukázat spolužákům. Bude z něho opravdický
šerif, jako ten z románu.
Praha, 23. září 1941"
Der Sheriff
"Die Mutter machte so leise wie möglich die Kinderzimmertür auf. Sie
war hier schon vor einer halben Stunde gewesen, als sie ihren Sohn
schlafen legte. Jetzt war sie noch einmal zurückgekommen, um zu
sehen, ob er schon schläft. Er war mit dem Rücken zur Tür gedreht
und bewegte sich nicht, woraus sie annahm, dass er schon in seiner
reichen Fantasiewelt war. Kaum war die Tür jedoch zu, wellte sich
die Decke ein wenig, dann richtete sie sich auf und unter ihr tauchte
der schwarzhaarige Kopf eines kleinen Jungen auf. Er glitt mit der
Hand unter das Kopfkissen, wo er ein dickes, etwa dreihundert-seitiges
Buch ertastete. Erst vor kurzem hatte er es zum Geburtstag
bekommen. Jetzt zog er es unter dem Kissen hervor und griff nach
der Taschenlampe, die neben ihm auf dem Nachttisch lag. Der Junge
zog sich die Decke über den Kopf, machte die Taschenlampe an
und begann zu lesen. Die Handlung des Buches spielte im Wilden
Westen, in den sich der Junge hoffnungslos verliebt hatte. Eifrig las
er Seite für Seite, als ob er Angst hätte, etwas zu verpassen.
Er stellte sich vor, wie er in einem kleinen Städtchen sei, seine Beine steckten
in ledernen Reiterstiefeln mit Sporen und um die Taille trug er einen
breiten Gürtel mit einem Revolver. Seine Augen, die sich noch
gerade flüchtig hin und her bewegt hatten, hielten plötzlich inne. Die
Hauptfigur dieses Romans, Sheriff Johnson, der zum Idol des jungen
Lesers geworden war, wurde von einem Banditen angeschossen.
Der Junge ermutigte sich weiterzulesen, als er in Tränen ausbrach.
Es sah so aus, als ob die Verletzung tödlich sei. Er las noch ein paar
Seiten und wischte sich dann die Tränen ab, Johnson hatte überlebt.
Ins Buch gab er ein Lesezeichen aus Papier, klappte es zu und legte
es neben sich auf das Tischchen. Die spannende Geschichte hatte ihn
völlig erschöpft. Die Taschenlampe machte er aus. Er dachte an den
Sheriff und seufzte. Er war so froh, dass er noch am Leben war. Seine
Gedanken schweiften aus dem Wilden Westen in die Gegenwart. Die
Taschenlampe machte er wieder an und leuchtete auf einen alten
Stuhl in der Ecke des Zimmers, auf dem ein kurzer Mantel mit einem
angenähten gelben Stern lag. Den Stern hatte ihm erst gestern
seine Mutter angenäht und er freute sich schon, dass er ihn morgen
seinen Mitschülern zeigen konnte. Aus ihm würde dann ein echter
Sheriff werden, wie der aus dem Roman.
Prag, 23. September 1941"
Časté prvky v povídkách: láska, smrt, cigarety a káva.
Jsem dvacetiletý student historie a teologie. Kromě těchto dvou oborů se zajímám o světovou literaturu, filmy v žánru noir a taky trochu o vintage modu. Kromě toho hraju na housle a rád kreslím.
Při tvorbě knížky byla podceněna finální částka na dodělání tohoto projektu a nastala stagnace. Tímto způsobem crowdfundingu se pokusím to celé dotáhnout do konce a knížku vydat.
Komentáře