Žijete v divné době.
Posloucháme, co se smí, co se nesmí, co můžeme a co musíme, ale život je venkoncem krásný a krátký na to, aby člověk jenom poslouchal a plnil normy. Že nás všechny čeká stejné finále, je prosté jako facka. Proto nevidím důvod zavrhovat jakoukoliv titěrnost, co nás činí povznesenými, a v míře vznešenosti posouvá ke šťastnému očekávání.
Kdy nastane, je vlastně fuk. Ale vzhledem k tomu, že Hollywood na happyendech vytřískal majlant, je nasnadě, že je třeba užívat dobrot, co to jde. Třeba dobrot, co mě naučila moje babička Tonička.
Třeba takových buchet s hruškovými povidly. Buchty, to je operace, nemyslete si. Trvalo mi fůru času, než jsem přišel na to, že máslo se musí popouštět pomalu a na kamnech, kde praská dříví, pak je pro těsto nejlepší, že kvásek nejlíp dovádí hned vedle kamen a mouku je třeba nahřát v porculánové míse, až vás hřeje, když do ní strčíte prsty. Žloutky je třeba mít jako oheň a vařečka k zadělávání musí být minimálně o padesát let starší, než jste vy sami. A zatím, co všechno pomalu a trpělivě spojíte do těsta, rozpustíte v pekáči na kamnech poctivou porci domácího sádla. Zdůrazňuju domácího. Ať vás ani nenapadne rozpouštět ona průmyslová šidítka, co ze sádla neviděla ani fň. Sádlo na buchty si totiž musíte vytvořit z řemenů pravého sádla ze skutečného ošípance. To je úplně něco jiného. Jen takové domácí vyškvařené sádlo dá buchtám tu pravou barvu, vznešenost a vůni. A když je těsto vláčné, jako vy na konci půvabné noci, necháte ho odpočívat. To je ta pravá chvíle hruškových povidel. Taková hruška je vůbec vynález. Dá se péct v portském, naložit do špiritusu, vypálit a furt máte na jazyku tu báječnou chuť a v nosu vůni. Ale hrušková povidla v buchtě, to je panečku lahoda. To je veledílo. Bůhví, jestli by Rembrandt namaloval tolik pláten, kdyby mu paní Rembrandtová každou neděli upekla pekáč takových buchet.
Ale protože nejznámější umělci tvořili nekrásnější díla, když měli nouzi, buchty s hruškovými povidly Rembrandtovi jistě neznali.
Tak vám přeju pekáč buchet. Je jedno, budou-li s hruškovými povidly, budou-li upečené s láskou.