Životopisná kniha s neotřelou grafikou Pavla Růta, postavená na korespondencích Jiřího Voskovce do Československa, se zabývá především konfliktem dvou světů rozdělených železnou oponou.
Autor: Libuše Rudinská
Praha, Česko
Všechno, nebo nic. Projekt skončil 23.4.2017 v 11:44.
V počátku byl dokumentární film Můj otec George Voskovec, který provází Voskovcova dcera Gigi. Přestože se v něm mnohé dovídáme o Voskovcově životě v Americe, některé zásadní postřehy se do filmu nevešly. Připravovaná kniha některá tato bílá místa zaplňuje.
Životopis americké části života Jiřího Voskovce nabízí vhled do vnitřního konfliktu tohoto umělce, který upřednostnil svobodu přes domácí slávou a uznáním. Dohání ho však tvrdá realita kapitalistického života a rány osudu, kterým se snaží čelit s noblesou a nadhledem. Velkým tématem je nesdělitelnost některých jeho zkušeností lidem z východního bloku.
Publikace s neotřelou grafikou Pavla Růta, určená především mladším čtenářům, nás vtahuje do života slavného českého emigranta, která strávil v Americe posledních třicet let svého života. Tématem jeho dopisů adresovaných blízkým do komunistického Československa a příteli Josefu Šímovi je rozervanost a bezmoc, se kterou se každý emigrant potýkal. Velkým příslibem byla pro Voskovce možnost spolupráce s filmaři z Československé nové vlny, která ale právě díky odlišnému vnímání reality-socialistického bezčasí na jedné straně a kapitalistického tvrdého systému na straně druhé, nemohla vézt ke vzájemné spokojenosti. Spojovací text autorky vysvětluje některé rozdílnosti obou realit, a kniha se tak stává sondou do života dvou světů rozdělených železnou oponou. Doslov Jiřiny Rybáčkové, která s manželem strávila v americké emigrace více než dvacet let, výše uvedené jen podtrhuje.
v extravagantní knize se objeví neznámé fotografie, plakáty a poutače k divadelním a filmovým představením.
Velká kapitola je věnována Voskovcovu věznění na Ellis Islandu v době McCarthismu.
Libuše Rudinská (*1974)
Celý život dělá hovadiny.
Pochází z baťovského prostředí, takže ví, co je to pracovní tábor. Vystudovala fotografii na FAMU a do svých 30 let cestovala po světě. Poznala důvěrně Rusko, Polsko, Ukrajinu, dále dlouhodobě pobývala v Keni, Gruzii, Arménii, Ázerbájdžánu a několik měsíců v Pákistánu, Afghánistánu a Indii, kde tvořila dokumentární filmy a fotografické cykly. Své cesty ukončila Fulbrightovým stipendiem na San Francisco State University v Kalifornii, kde rok studovala obor CIA ( Conceptual Informational Arts) a dokumentární film. Poté se věnovala filmové tvorbě, filozofování a rození dětí. Má dva syny Bořka a Čeňka. Po životní krizi v roce 2015, založila spolu s přáteli Spolek pro radostné žití, jehož smyslem je šířit pozitivní odkaz Benátčana Giacoma Casanovy, který už přes dvě stě let leží pochovaný v severočeském Duchcově, jen kousek od rypadla povrchového dolu.
Svůj život by přirovnala k osudu Boženy Němcové. Jde svými postoji proti proudu, a také je neustále do někoho zamilovaná.
Životopisná kniha Jiří Voskovec-americká léta, je její literární prvotina.
Pavel Růt (*1967)
Výtvarník, grafik, ilustrátor a editor
je znám především jako tvůrce grafických úprav knih pro nakladatelství Argo.
Na vydání knihy byl udělem grant z Fondu kultury a z Nadace Český literární fond, ale kvůli výpravné grafice a množství obrazového materiálu poskytnuté částky nestačí, a jsme nuceni hledat další zdroje financování tiskárny.
Komentáře