Co je to stylová interpretace?
Stylová, autentická, dobová, nebo - chcete-li - historicky poučená interpretace staré hudby je interpretační směr, který se snaží maximálně věrně zrekonstruovat díla, tedy hudbu starších slohových období (renesance, baroka, klasicismu) v té podobě, jak pravděpodobně zněla v době svého vzniku. Taková interpretace vyžaduje samozřejmě hlubší teoretické zázemí a vědecké bádání. Výsledkem by ale potom měl být autentický zvuk skladby, tedy takový zvuk, jaký slyšel sám autor díla, když je hrál, nebo dirigoval.
Toho docílíme v první řadě volbou historických nástrojů (například barokní housle, cembalo, dulcian, theorba, sackbut aj.), ale neméně se tato problematika týká dobové výslovnosti (u zpěváků), volby temp, správné ornamentiky (tedy interpretace zapsaných i nezapsaných ozdob), volby temp, artikulace a frázování. Je to celé věda, ale ten rozdíl vážně stojí za to!
Kdo je F. X. Richter a je vůbec dobrý?
F. X. Richter je Moravský rodák (původní domněnka, že z Holešova nemá žádné reálné důkazy), nicméně působil na prestižních hudebních pozicích po celé Evropě: jako zpěvák - ve Stuttgartu ve dvorní kapele; jako ředitel Rytířské akademie v Ettalu; jako kapelník v Kemptenu, a jako houslista, zpěvák a posléze dvorní skladatel v mannheimské dvorní kapele. Roku 1769 odešel do Štrasburku kde získal nejprestižnější post pro skladatele duchovní hudby - místo kapelníka v katedrále Notre-Dame. Ten zastával až do své smrti. Napsal 70 symfonií, přes třicet mší, desítky koncertů, kvartet, motet a dalších. Velká část jeho díla ještě nebyla objevena a proto jsme zde : - )