,,Jaké to bylo, když si mě čekala?" Takto se Vás může zeptat Vaše dítě za 10, 15 let. A vy půjdete pohledat Diář pro těhotné ženy, ve kterém budete mít uchované své vzpomínky, pocity i myšlenky. Tohle všechno budete moci s ním sdílet díky tomuto diáři.
Autor: Martina Hoppová
Prostějov, Olomoucký kraj, Česko
Všechno, nebo nic. Projekt skončil 23.12.2018 v 16:17.
Je to kniha, která se skládá:
Mým cílem je vydat diář, který není jen 40týdenní, nedatovaný těhotenský diář do kterého si můžete zapisovat co Vás v daném týdnu čeká, ale jeho součástí je také průvodce těhotenstvím, inspirativní porodní příběhy žen a také prostor pro zaznamenávání vzpomínek na těhotenství. Tento diář, dokáže příjemnou formou přiměť ženu aby hledala odpovědi na své otázky ohledně těhotenství i porodu nejdříve sama u sebe. V dnešní době si bohužel ženy odnášejí z porodnice kromě svého miminka i trauma z porodu a bylo by dobré tomu předejít. Diář pro těhotné ženy Vám v tom může pomoci. Tento diář může být přínosem pro všechny, které chtějí v tomto výjimečném období najít cestu k sobě, aby naslouchaly své intuici, ale také ženám, které si rády uchovají vzpomínky na těhotenství pěkně pohromadě.
Bohužel není v mých silách zajistit pro Vás vydání diáře do Vánoc, tak aby jste ho mohli darovat pod stromeček. Dlouho jsem přemýšlela jak to udělat. Je to úplně jednoduché. Napište mi do poznámky k odměně, že máte zájem o dárkový poukaz, připojte i svůj email a já vám ho pošlu mailem. Vy už si ho pouze vytisknete. Dárkový poukaz by mohl vypadat takto:
Celé to začalo, když jsem byla poprvé těhotná. Pracovala jsem jako masérka a skoro celý den jsem trávila v práci. Tenkrát jsem dychtila po informacích ohledně těhotenství, kupovala jsem si knížky a když jsem z práce došla domů, místo čtení jsem šla spát. Jednou odpoledne, kdy se zákaznice nedostavila na masáž, jsem listovala diářem a napadlo mě, zda není na trhu diář pro těhotné ženy. Po pár hodinách pátrání na internetu jsem zjistila, že nic takového na trhu není. O rok později jsem čekala druhé miminko a rozhodla se realizovat svůj nápad, ale bez úspěchu. Zůstavala jsem stát na mrtvém bodě a neviděla cestu, jak se z něho dostat. Až během třetího těhotenství se mi podařilo posunout. V té době jsem již byla sama s dvěmi dětmi a čas pro psaní jsem hledala velmi těžko. Chybělo mi to správné odhodlání, které přišlo až po šestinedělí. Má pracovní doba byla od 20:00-24:00. Mezi psaním jsem odbíhala ke kojení. Až po třetím porodu mi došlo, co bych chtěla těhotným ženám předat a pochopila jsem proč jsou ženy, které raději rodí doma než v porodnici.
Jsem docela obyčejná žena, která je na plný úvazek mámou třem, malým dětem a když to čas dovolí, vypomáhám v pěkné a útulné cukrárně, nebo navrhuji a šiji interaktivní hračky pro děti, oblečení a doplňky pro ženy.
Dělám to proto, aby ženy v těhotenství nacházely cestu k sobě, aby naslouchaly své intuici, aby měly možnost rodit tak, jak si přejí a neodnášely si domů z porodnice kromě miminka i trauma z porodu.
Komentáře