Česky
English
Slovensky
Zbývá poslední týden kampaně - natáčení filmu se blíží a my Vám přinášíme rozhovor s maskérkami.
Nina pracuje coby divadelní maskérka v Městských divadlech pražských patnáct let. Zároveň spolupracuje s dětským divadelním klubem na Klamovce, dále s Lieder Company Prague, kde líčí operní umělce, a s divadelním spolkem Maschera. Katka je u Městských divadel pražských rok a půl a také spolupracuje s Lieder Company Prague.
Jak jste se s režisérem Lukášem Vokounem seznámily?
Nina: Lukáš mě oslovil skrze doporučení naší společné známé z divadla a následně i Petra Konáše. Je to shoda příjemných okolností. Na natáčení se těším. Bude to výzva.
Kateřina: S Lukášem mě seznámila moje kolegyně z divadla Nina Jirasová. Myslím si, že tato zkušenost bude moc fajn. Jsem za ni vděčná a těším se na spolupráci s celým týmem.
Čím vás Lukášovo zpracování Vodníka zaujalo?
Nina: Líbí se mi, jak se prolíná klasika s moderním světem a to, že se i v této době mohou odehrávat příběhy, které se vyprávějí od nepaměti. Lukáš má konkrétní vizi každé postavy. Jako maskérka tak vím, do čeho jdu, což mě baví.
Kateřina: Hned na začátku mě zaujala samotná inspirace klasickou povídkou od Erbena a všeobecně Lukášovo modernější pojetí. Také se mi líbí postupný vývoj samotných postav v povídce a to, jak se postupně mění díky všem situacím, kterým jsou v ději vystaveny.
Dělaly jste studentské projekty i pro jiné začínající filmaře?
Nina: Pracuji převážně jen pro divadlo, kde se maximálně natáčely různé reklamy na představení. Líčení pro film bude nová zkušenost. Těším se, že posunu své hranice a obohatím se o zkušenosti. Baví mě nápady a energie celého týmu, který si Lukáš sestavil. Divadlo v posledních dobách propadá trendům. Všechna představení jsou jako přes kopírák, ale režisér Vodníka tomuto zatím nepropadl. Pro všechny tyto okolnosti mě baví natáčet studentský film.
Kateřina: Je to můj první studentský projekt. Mám určitě větší možnost se umělecky vyjádřit i „vyřádit“ než v divadle. Tam dostaneme přesné návrhy a nedá se s nimi moc hýbat. Lukáš s námi probral jeho pohled a nápad, se kterým můžeme jakkoliv hýbat a přizpůsobit si ho podle našich představ. Je velmi otevřený našim nápadům.
Jaký druh divadla nebo filmu vás osobně nejvíc baví?
Nina: Mám ráda, když mě jako diváka dílo stimuluje, a to jak emočně, myšlenkově, tak po umělecké stránce, což si myslím, že Lukášovo pojetí Vodníka plní.
Kateřina: Myslím, že se to hodně liší podle mé nálady. Někdy chci pouze vypnout hlavu a dívat se na nějakou bezduchou show. Jindy chci zažít horskou dráhu pocitů, kdy neodtrhnu oči od obrazovky či jeviště. Velmi ráda se dívám na filmy zaměřené na temnější témata, jako jsou horory, kriminálky nebo sci-fi.
Je líčení hororu maskérská výzva? Jestli ano, tak v čem konkrétně?
Nina: Je to veliká výzva. Vodník je vodní tvor a jak víme – voda a líčení se moc rádi nemají – takže se snažíme přijít na materiál, který přežije vše a bude dobře vypadat na kameře. Musíme brát v potaz trochu i rozpočet filmu. S tím, že se jedná o film studentský, tak si nemůžeme vždy úplně dovolit to, co bychom chtěly, ale to nevadí. Aspoň můžeme zapojit fantazii a použít třeba i přírodní materiály. Petr Konáš jakožto Vodník projde celkovou přeměnou těla a musí to být dokonalé! Chceme splnit režisérovy myšlenky. Doufám, že se nám to povede.
Kateřina: Určitě je to velká výzva. Raději vytvářím hororové make-upy než civilní líčení. Člověk během toho může upustit své fantazii a dopřát si experimentovat.
Největší výzva bude poprat se se samotnou postavou Vodníka, protože tráví mnoho času ve vodě, takže je třeba s tím počítat a přizpůsobit tomu veškerý materiál. Líčení musí ve vodě vydržet, aby se po každém záběru celé nerozpadlo.
Také to bude náročné z hlediska času. Z divadla jsem zvyklá, že většinu herců líčím maximálně pár desítek minut. Myslím, že líčení Vodníka zabere spoustu času, ale jsem ráda, že jsme na to dvě, takže Petra Konáše nebudeme trápit moc dlouho.
Pokračování rozhovoru naleznete v další aktualitě.
Děkujeme všem přispěvatelům za Vaši dosavadní podporu!
Zdraví
tým Vodník