Naším cílem je vydat knihu s názvem KRIZE MÉHO STŘEDO-VĚKU. Vybrané prostředky budou použity na její tisk a propagaci. KAŽDÝ PŘISPIVATEL BUDE ODMĚNĚN.
Autor: Petr H. Křivánek
Brno, Jihomoravský kraj, Česko
Všechno, nebo nic. Projekt skončil 3.9.2021 v 12:13.
Zdravím všechny přátelé dobrého čtení.
Moje jméno je Petr H. Křivánek a kromě toho, že fotografuji opuštěná místa a pořádám výstavy, na kterých vám o nich vyprávím příběhy, tak jsem se rozhodl jeden příběh i napsat.
A možná je i tematicky blízký, protože se jmenuje
KRIZE MÉHO STŘEDO-VĚKU
.
Děj knihy začíná jednoho večera, kdy jsem přišel do hospody na setkání s kamarády a najednou mi všechno přišlo jiné. Seděl jsem tam a vzpomínal, co jsme zažili před léty. Minulost jsem srovnával současností a marně si lámal hlavu, kdy se naše životy odklonily od původní cesty.
Běží vám hlavou myšlenky typu: Dosáhl/a jsem něčeho, co tu po mě zůstane?
Máte pocit, že jste na vedlejší koleji?
Přestáváte rozumět svým kamarádům či kamarádkám? Nebo jste přesvědčeni, že oni naopak nerozumí vám?
A kde je pravda?
Představovali jste si takto svůj život před dvaceti, pětadvaceti lety, když jste maturovali?
Pokud si kladete takové otázky, dá se s úspěchem říct, že máte krizi svého středo-věku.
A já si na ně odpověděl napsáním této knihy, kterou si nyní můžete přečíst.
...není to učebnice. Nehledejte návod či průvodce, jak s úspěchem a se ctí projít krizí středního věku.
Ovšem příběhy, které se v ní odehrávají jsou autentické. Staly se mně nebo mým kamarádům a známým. Já je pouze posbíral a literárně zpracoval.
Jak říkám nedávám návod na život, ale do podobných situací se dřív nebo později dostane každý. A pokud si při čtení vybavíte váš podobný zážitek, tak vás přinejmenším uklidní, že v tom nejste sami. A dost možná si tu svou odpověď najdete sám v sobě a kniha bude ten spouštěcí mechanismus.
Znám plno mladších lidí, kteří řeší podobné věci už nyní.
Ale o tom život je.
Aby se tohle vše mohlo uskutečnit je potřeba poslední krok. Knihu vyrobit.
A protože to není zadarmo, rozhodl jsem se nabídnout vám knihu již teď v předprodeji, abyste nemuseli stát frontu v obchodech.
Bonusem navíc oproti knize zakoupené v knihkupectví je věnování podle vašeho přání a podpis autora, tedy mě.
Kdo mě chce v mé tvorbě ještě více podpořit, může si zvolit jednu z mnoha odměn, které za vaši investici nabízím.
Půlnoční rozjezd
Konečně jsem vypadl na čerstvý vzduch, který mě probral natolik, abych zjistil, že za dvě minuty jede půlnoční rozjezd.
Pro ty, kteří nevědí, že se jedná o jedinečný brněnský úkaz, mám pár vět na vysvětlenou.
Celá akce nazývaná rozjezd nočních linek připomíná v mnohém unikátní závod autobusů po nočním městě. Zvláštností je hlavně fakt, že se jej účastní široká veřejnost, což je každý cestující, který stihne včas do závodního autobusu s jeho číslem nastoupit. Celá akce je dozorována Policií České republiky a Městskou policií. Zastřešujícím sponzorem netradiční soutěže je Magistrát města Brna spolu s dopravním podnikem města téhož.
Pravidla jsou jednoduchá. Autobusy se shromáždí na startovních pozicích na Hlavním nádraží. Řadí se na svou pole position ve čtyřech řadách za sebou podle tréninkových časů z minulého dne. Zúčastněných dvacet dva linek s čísly 89 až 99, vždy dvě od každého čísla, stojí čelním sklem ve směru svého cíle, a to tak, že závodníci se stejným číslem zaujímají opačné směry. Trať je určena individuálně pro každé číslo jiná a nezřídka se stane, že šofér ztratí orientaci a vynechá zastávku, zvláště je-li na znamení a vystupující pasažér včas neoznámí svůj úmysl vozidlo opustit. Ten je v lepším případě již doma, v horším už jeho žaludek déle nechce snášet ďábelskou jízdu a rozhodl se všem ukázat, co si dotyčný s sebou nese z podniku, který byl dnes předmětem jeho zájmu.
Celé shromažďování se odehrává posledních pět až deset minut před startem soutěže. Cestující mají čas nastupovat až do poslední sekundy, než se zavřou dveře a s nimi i možnost se celé akce zúčastnit. Někteří prosáknutí nervozitou postávají na schůdcích mezi dveřmi a kouří nebo kvapně dojídají zbytek čínského jídla, ve snaze dodat tělu rychle ještě pár joulů energie.
Řidiči na sto procent využívají prostor k tomu, aby se před startem zviditelnili a zastrašili závodící elitu mohutným túrováním motorů i jinými zvukovými a světelnými efekty.
Jakmile se v rádiu ozve startovní povel, jsou závodní vozy nekompromisně uzavřeny a Hlavní nádraží se na pár okamžiků stává hučícím úlem, než se roj autobusů se svými cestujícími rozletí opylovat každý svou část města Brna.
Vzhledem k různorodosti tras se mohou účastníci během závodu potkávat a křížit, což zvyšuje napětí a rivalitu mezi soutěžícími.
Jízdy se opakují alespoň pětkrát za noc po hodinových intervalech a o víkendech jsou i předjízdy po půlhodinách.
Aby nedošlo ke zneužití a zaplnění závodních busů černými pasažéry, objevují se ve vozech namátkové kontroly. Jakmile přistihnou někoho, kdo se účastní soutěže, aniž by zaplatil řádné startovné, vykážou takového hříšníka z dopravy a udělí mu pokutu.
Vítězem je každý, kdo se dostane bez úhony a v daném čase do postele. Tím v daném čase je myšleno v rámci jednoho rozjezdu. Stává se totiž, že si závodník přisvojuje vítězství neoprávněně, neboť usnul a přejel až na opačný konec Brna. Musel tedy metu domova dobývat napodruhé, což jeho pokus činí neplatným a může se o oprávněné vítězství ucházet znovu až příštího dne.
Vzpomínám si, když jsem s tímto sportem začínal, na mé neplatné pokusy, než jsem poctivým a intenzivním tréninkem dosáhl několika desítek a dnes už i stovek vítězství. Ale občas se i profesionálovi v oboru stane, že nemá den nebo spíš noc a musí pokus opakovat. Zmínil jsem se o tomto vrcholném sportovním odvětví svému kamarádovi.
„To není možné,“ reagoval, „jak můžeš tak hluboce usnout, abys přejel konečnou a jezdil další hodinu po Brně?“ A protože bylo téma, jak jinak, probíráno v hospodě, měl ještě týž den tu čest si noční bojovku vyzkoušet a byl jsem nadšený, když se mu hned napoprvé povedla ukázkově zpackat.
„Sedím si takhle na nádraží ve správném čísle závodního autobusu mířícího mým směrem,“ líčil mi situaci druhý den, „a na vteřinku jsem zavřel oči. Když jsem je pak znovu otevřel, sedím v tom správném čísle závodního autobusu, ale mířícího opačným směrem.“
Otevřeně a upřímně jsem se mu smál a vychutnával si s ním jeho zážitek, když dokola opakoval:
„Na blbou vteřinu. Rozumíš?“
Rozuměl jsem a chápu dodnes – naše brněnské kolbiště, plné adrenalinu a zážitků nejrůznějšího druhu, je studnicí inspirace pro brněnské básníky, spisovatele, skladatele. Mnoho umělců zejména na nočních rozjezdech nasává atmosféru okamžiků, které od stolu s perem v ruce nebo u mžikajícího monitoru počítače nevymyslíte. Tak i já upíjím z té nálady kdykoli to jen jde, až mám pocit, že se na ní stávám závislý.
báseň Krize (mého) středo-věku
Děkuji
Petr H. Křivánek
Speciální BONUS pro toho, kdo přihodí POSLEDNÍ částku a dorovná, či překročí limit k výběru, tedy částku 47500. A co to bude? Dostane navíc moji nejnovější dosud nikde nevydanou povídku s názvem FOTKA HIPPOLYTEA BAYARDA jako EBOOK! To jsem zvědav. autor Petr H. Křivánek
Více...a za všechno vážně dík... Ano a možná přijde i kouzelník. Mám totiž na jednu z akcí pozvanou zvláštní osobnost. Ale to se musí nejprve vybrat cílová částka! Sledujte stránky MrBin. Sdílejte informace s přáteli. Děkuji Petr H. Křivánek
Více
Komentáře